Pojídáním masa a mozků zemřelých vyjadřovali Papuánci z Nové Guiney úctu svým předkům.

Pojídáním masa a mozků zemřelých vyjadřovali Papuánci z Nové Guiney úctu svým předkům. | zdroj: sharetu.com


Papuáncům nehrozí Alzheimer. Jsou proti této chorobě imunní díky pojídání lidských mozků

TÉMATA: věda | medicína | nemoci | alzheimer | parkinsonova nemoc | kanibalismus | papua-nová guinea

user-avatar

Markéta Oderská

2. 11. 2015 | 12:00

Kanibalistické praktiky domorodců z Papuánské Nové Guiney paradoxně přispěly ke genetické rezistenci vůči onemocnění zvanému kuru, které se podobá nemoci šílených krav. Tento poznatek by mohl vést k lepšímu chápání a případně i léčbě degenerativních onemocnění mozku včetně Alzheimera, Parkinsona nebo nemoci šílených krav.

Na východě Papuánské Nové Guiney žije domorodý kmen Fore, který měl dlouhou dobu poněkud morbidní tradici – na pohřbech pojídal těla svých zesnulých příbuzných. Zatímco muži konzumovali maso, ženy a děti jedly mozky. Tímto způsobem domorodci vyjadřovali úctu svým milovaným, avšak tyto praktiky vyvolaly na přelomu 50. a 60. let epidemii nemoci zvané kuru, která zabila více než 1000 příslušníků tohoto kmene. Tyto kanibalistické praktiky byly proto postaveny mimo zákon a následně epidemie ustoupila, zanechala však v genech některých příslušníků kmene pozoruhodnou evoluční změnu. Jak se ukázalo, některé rodiny přímo z epicentra této epidemie se nikdy nemocí kuru nenakazily. Tento fakt zaujal vědce z University College v Londýně, kteří se této záhadě rozhodli přijít na kloub.

Na přelomu 50. a 60. let zachvátila kmen Fore epidemie nemoci zvané kuru.

Při zkoumání genů těchto rezistentních rodin objevili vědci v jejich genetickém kódu neobvyklou změnu: aminokyselina valin byla nahrazena glycinem. Takovou změnu vědci dosud nikde na světě nezaznamenali. Snažili se zjistit, zda tato unikátní změna nějak souvisí s odolností vůči nemoci kuru. Následné experimenty ukázaly, že myši, které geneticky modifikovali, si rovněž vyvinuly ochranu vůči vadným prionům, které způsobují poškození mozku.

„Je to pozoruhodný příklad Darwinovy evoluce v lidech, kdy došlo při epidemii prionového onemocnění k výběru jedné genetické změny, která poskytla kompletní ochranu před trvale fatální demencí,“ uvedl John Collinge, který na studii spolupracoval.

Pokračující výzkum může vědcům lépe pochopit molekulární princip genetického působení na prionová onemocnění a možná jim i umožní najít způsob, jak je léčit. Podle Světové zdravotnické organizace na celém světě dnes 47,5 milionů lidí trpí demencí a každým rokem přibývá 7,7 milionů nových případů. Statistiky předpovídají, že v roce 2030 onemocní demencí 75,6 milionů lidí a jejich počet se do roku 2050 téměř ztrojnásobí na 135,5 milionů. 

47,5 milionů lidí trpí demencí a jejich počet stále roste.

Lidé z kmene Fore však nejsou jedinými, kteří vykazují rezistenci vůči nemocem způsobeným priony. Před více než deseti lety prováděl podobný výzkum na lidech z celého světa Michael Alpers, jenž se studiem nemoci kuru zabývá již od 60. let. Ve své studii uveřejněné v Science uvedl, že objevil u lidí i z tak vzdálených částí, jako je Evropa a Japonsko, tutéž genetickou ochranu. To naznačuje, že kanibalismus byl kdysi široce rozšířenou praxí a že tak pravěcí lidé možná během lidské evoluce čelili podobným epidemiím, jako je kuru či nemoc šílených krav. Jenže gen objevený u lidí z kmene Fore je speciální tím, že znemožňuje proteinům vyrábět jakýkoli druh prionů. „Je to překvapení,“ řekl deníku Nature Eric Minikel z Broad Institute v Cambridge, jenž se výzkumem prionů rovněž zabývá. „Tohle byl příběh, u kterého jsem už nečekal další kapitolu,“ dodal.


Kuru je prionové onemocnění, patřící do skupiny transmisivních spongiformních encefalopatií (TSE), vyskytující se u příslušníků kmene Fore na Nové Guineji jako důsledek rituálního kanibalismu, zde konkrétně pojídání mozku zemřelých osob (nejčastěji předků).

user-avatar

Markéta Oderská

2. 11. 2015 | 12:00

> ExtraStory   |   Inzerce