zdroj: www.musee-orsay.fr


Pařížské muzeum zahajuje výstavu o perverzním markýzi de Sade a už předem varuje návštěvníky: bude to kruté!

Masa nahých těl se svíjí v pološeru a slastně se oddává skupinovému sexu. Na závěr se seskupí do čtyř písmen: SADE. Tímto provokativním videem pařížské muzeum d'Orsay ohlašuje nejkontroverznější výstavu sezóny nazvanou „Sade: Útok na slunce“.

user-avatar

Blondie

14. 10. 2014 | 07:44

Závěrečná písmena složená z nahých lidských těl

Na poněkud odvážnějších a erotičtějších uměleckých dílech malířů Goyi, Géricaulta, Ingrese, Rodina či Picassa chtějí kurátoři výstavy ukázat, jakou doslova revoluci v umění způsobil perverzní literát a propagátor libertinství (volnomyšlenkářství) známý pod jménem markýz de Sade. Tím byla předurčena kontroverzní témata této výstavy: divokost, chtíč, deviace, výstřednost, hnus, nechutnost.

Franz von Stuck:  Judita a Holefernes

Knihy markýze de Sade (1740-1814) se perverzitami všeho druhu jen hemží. V tomto směru překypoval zvrhlý markýz neobyčejnou fantazií a ne náhodou z literátova jména bylo odvozeno slovo sadismus. Některé z popisovaných postupů Sade ve svém životě sám praktikoval a do svých orgií zapojoval i svoji manželku a její sestry a rovněž nezletilé dívky.

Film Quills - Perem markýze de Sade z roku 2000 s Kate Winsletovou a Geoffrey Rushem v hlavních rolích

Kvůli těmto excesům si pobyl několikrát ve vězení včetně pařížské Bastily a v ústavech pro choromyslné. Dokonce jej odsoudili k trestu smrti za sodomii a travičství, ale protože stihl prchnout do Itálie, sťali místo něj na veřejnosti jen jeho figurínu. 

Takto markýze de Sade zobrazil v Apollinairem vydaném souboru ilustrátor H. Biberstein

V rámci všech těchto „prasáren“ zvládal markýz ještě filozofovat. Oslavoval zvrácenost a odsuzoval ctnost, která pro něj byla jenom nudou. Skrze zhýralý erotismus vyjádřil absolutní revoltu člověka proti jakékoli nesvobodě, morálním konvencím i samotnému Bohu. 

Kate O'Brien: Markýz de Sade

Jeho literárně filozofické dílo ocenil až začátkem 20. století Gustav Apollinaire a surrealisté. Knihu 120 dnů Sodomy, kterou Markýz Sade napsal během svého pobytu v Bastile, zfilmoval v roce 1975 neméně kontroverzní italský režisér Pier Paolo Pasolini. Žádný div, že v mnoha státech tento snímek zakázali promítat. 

Filmová adaptace 120 dnů Sodomy režiséra Paola Pasoliniho (1975)

Sami pořadatelé pařížské výstavy jsou si vědomi kontroverzí, které jejich akce může u veřejnosti vyvolat, a proto už dopředu své návštěvníky varují: „Násilná povaha některých děl a dokumentů vás může šokovat.“

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

Blondie

14. 10. 2014 | 07:44