Tento nádherný snímek pořídil major Clarence L. Benjamin v okamžiku, kdy někteří Židé spatřili americké tanky a poprvé si uvědomili, že jsou osvobozeni. Mnozí z těch, v blízkosti vlaku, to ještě neví.

Tento nádherný snímek pořídil major Clarence L. Benjamin v okamžiku, kdy někteří Židé spatřili americké tanky a poprvé si uvědomili, že jsou osvobozeni. Mnozí z těch, v blízkosti vlaku, to ještě neví. | zdroj: rarehistoricalphotos.com


Pátek třináctého v roce 1945 byl pro Židy z vlaku smrti šťastným dnem

TÉMATA: druhá světová válka | holocaust | židé | nacismus

user-avatar

Yvonne K.

14. 04. 2017 | 10:15

Pátek třináctého nepřináší nutně jen smůlu. Ten z dubna roku 1945 je navíc jedním z mála příběhů holokaustu se šťastným vyústěním.

Je pátek 13. dubna roku 1945, do konce války zbývají už jen tři týdny. Do okolí německého Magdeburgu vyjíždí se dvěma lehkými tanky patrola vedená majorem Clarencem L. Banjaminem ze 743. tankového praporu. V zalesněné rokli nedaleko řeky Labe narazí americká jednotka na vedlejší výhybnou kolej s odstaveným vlakem, odkud se trousí zhruba 200 civilistů ve špinavých, otrhaných šatech. Jsou na kost hubení, bledí a zesláblí, takže sotva stojí na nohou. Mnozí proto polehávají na stráni u trati. Když spatří americké vojáky, propuknou v hysterický smích, pokud se to dá smíchem vůbec nazývat, spíš je to výbuch nesmírné úlevy. Američané brzy zjistí proč. Jsou to Židé z koncentračního tábora v Bergen-Belsenu. Před třemi dny je esesáci naložili do vlaku, tedy spíše nacpali jak sardinky. V jednom vagóně bylo namačkaných až 70 lidí. Vlak smrti z Bergen-Belsenu

Jak se válka chýlila ke konci a spojenecké armády se přibližovaly, nacisté začali horečně evakuovat vězně z koncentračních táborů blíž frontě, aby je použili na nucené práce v německých táborech. Nejprve je vypravili vlakem a pak je nutili jít mnohakilometrové pochody bez dostatečné výživy, oblečení a odpočinku. Mnoho vězňů proto zemřelo vyčerpáním či v důsledku nemocí.

V přeplněných dobytčích železničních vagónech byli vězňové zavřeni i několik dnů, aniž by dostali něco k snědku, mohli provádět osobní hygienu či důstojně vykonat potřebu. Z páchnoucích vagónů pak byly vynášeny ostatky zemřelých lidí – v létě rozkládající se a v zimě zmrzlé mrtvoly. Vlak smrti z Bergen-Belsenu

Z koncentračního tábora v Bergen-Belsenu byly 10. dubna vypraveny tři vlaky smrti, které směřovaly směrem na východ k Labi. Celkem v nich jelo 2500 Židů. U Labe byli strojvůdci informováni, že Rudá armáda je rychle na postupu. Změnili proto směr a rozjeli se k Farslebenu, ale tam se zase dozvěděli, že jedou přímo proti postupujícím americkým jednotkám. Zastavili a čekali na rozkazy, kam dál. Vzápětí obdrželi příkaz zajet na most nad řekou, a buď vlak i s mostem vyhodit do povětří, nebo ho nechat spadnout do řeky tak, aby se všichni cestující buď zabili, nebo utopili. Osvobození vězni z koncentračního tábora v Bergen-Belsenu

Strojvedoucí si dali čas na rozmyšlenou, protože samozřejmě riskovali i své vlastní životy, a v tomto momentu je Američané objevili. Ne všichni vězni se však dočkali vysvobození, někteří zemřeli hladem ve vlaku či u trati. Mnozí z těch, co přežili, za války přišli o domovy, o celé rodiny, takže je nečekala příliš šťastná perspektiva návratu domů. Přesto úsměv ve tváři zachráněných vězňů svědčil o tom, jak rychle v sobě vzkřísili novou chuť do života.

 

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

Yvonne K.

14. 04. 2017 | 10:15