Soňa Červená okouzlovala svým nádherným altem, krásou i nevšedním charizmatem. | zdroj: archiv


Pavarotti jí vařil špagety, Lou Reed jí líbal ruce. Podívejte se, čím vším si prošla světová pěvkyně Soňa Červená

Začínala jako herečka v Osvobozeném divadle, ale zběhla k opeře. Z márnice tajně unesla mrtvolu své matky. O její spolupráci stály STB i německá STASI. Za dramatických okolností v roce 1962 prošla přes Berlínskou zeď. Stanula na prknech mnoha světových scén a až po převratu v roce 1989 se mohla vrátit do své vlasti. Světově proslulá česká operní zpěvačka Soňa Červená se dnes dožívá 90 let.

user-avatar

Markéta Oderská

9. 09. 2015 | 15:30

Soňa Červená je dvojnásobnou nositelkou titulu Komorní pěvkyně – v Berlíně (1960) a ve Frankfurtu (1978).

Do světa umění uvedl Soňu Červenou její otec JUDr. Jiří Červený, zakladatel legendárního literárního kabaretu Červená sedma. Když byla malá, chodili k nim na návštěvu spisovatel František Gellner, skladatel Bohuslav Martinů, herci Eduard Kohout, Ferenc Futurista a Jindřich Plachta.

V tomto domě v Praze, na Struze 3, kde Soňa Červená bydlela se svou maminkou Žofií Veselíkovou, se dnes naléza Archiv bezpečnostních složek.

Bohužel rodiče se brzy rozvedli a otec se od rodiny odstěhoval. Soni to bylo líto, protože s otcem si rozuměla mnohem více nežli s matkou, která ji od umění zrazovala. 

Sonin otec Jiří Červený svoji dceru v jejích uměleckých ambicích podporoval.

Soňa se však nedala a přihlásila se na konkurs do Osvobozeného divadla. Po jejím vystoupení Jiří Voskovec hlasitě prohlásil: „To je Káča!“ Dívka zdrceně opustila jeviště, ale hned u východu ji zadržel vrátný a poslal ji do kanceláře. Tam se dozvěděla, že dostala hlavní roli – Káču Maršálkovou v muzikálu Divotvorný hrnec. Vystupovala v něm po boku Jana Wericha

Soňa Červená hrála po boku Jana Wericha (vodníka Čochtana) v muzikálu Divotvorný hrnec.

Později hrála v divadle v Karlíně s Vlastou Burianem i Oldřichem Novým. Vedle Jaroslava Marvana si střihla roli také ve filmu Poslední mohykán (1947). Soňu Červenou však čím dál více lákala opera. Nedala na slova jednoho známého operního pěvce, že její hlas nestojí za výuku, a vytrvale docházela na hodiny zpěvu a učila se hře na klavír. A udělala dobře!

Soňa Červená ve filmu Poslední mohykán (vpravo).

Po válce získala angažmá v Janáčkově opeře v Brně. Dveře Národního divadla však před ní zůstaly pevně uzavřeny. „Měla jsem rodinný původ, který se tehdy nenosil," vysvětlila.

Pro komunistický režim představovala česká pěvkyně třídního nepřítele. STB ji i její matku sledovala.

Její maminku Žofii Veselíkovou ostatně věznili nejen nacisté, ale i komunisté, kteří ji zatkli v listopadu 1948. „Několik dní jsem vůbec nevěděla, kde je,“ svěřila se Soňa Červená v jednom ze svých rozhovorů. Jak se později ukázalo, její matka za nevyjasněných okolní zemřela ve vazební věznici na Pankráci. „Jednoho rána mi zavolal jeden student medicíny, syn naší známé rodiny, že měli na patologii, na pitevně, pravděpodobně tělo mojí matky,“ vzpomínala pěvkyně, která nemeškala a ještě ten večer se na patologii vypravila. Lékaře doslova uprosila, aby jí tělo zemřelé matky vydal. Nechtěla, aby skončilo někde ve společném hrobu. „V noci jsem zavolala pohřební službu, unesla jsem ji a za několik dní ji tajně, v úplném tichu, pohřbila do naší hrobky na Vyšehradě,“ líčila tehdejší dramatické okamžiky Soňa Červená.

Do emigrace odešla jen s kabelkou a svým pejskem.

Během hostování ve Státní opeře v Berlíně v letech 1958 se ji marně snažila získat ke spolupráci nejen česká STB, která na ni vedla již od roku 1951 osobní svazek, ale také východoněmecká tajná služba STASI. Ačkoliv v roce 1948 odmítla následovat do emigrace svého manžela, v roce 1962, když jí pražská divadelní agentura nařídila se okamžitě vrátit do Prahy, využila posledního otevřeného přechodu v Berlínské zdi a jen s kabelkou a psem tudy prošla. Už týden nato jí Německá opera v Západním Berlíně nabídla smlouvu. 

Jako pyšná egyptská princezna Amneris ve Verdiho opeře Aida v Západním Berlíně (1962)

Po emigraci se jí otevřel prakticky celý svět. Svým nádherným altem totiž okouzlovala publikum i kritiky. Do podvědomí se nejvíce zapsala legendární Bizetovou Carmen.

Nejvíce se Soňa Červená proslavila rolí v Bizetově Carmen (1962).

Spolupracovala s takovými dirigentskými esy, jako byl Rafael Kubelík, Herbert von Karajan či sir Charles Mackerras. Večeřela s Marií Callas, zpívala s José Carrerasem, v opeře Netopýr vystoupila pod taktovkou Plácida Dominga. Luciano Pavarotti pro ni vařil špagety.

Igor Stravinskij: Život prostopášníka – Edinburgh 1967

Jen amerického rockera a někdejšího frontmana skupiny Velvet Underground Lou Reeda musela osobně přesvědčovat, jak je dobrá, aby získala roli v jeho muzikálu Time Rocker. O půlnoci mu v jeho ateliéru proto zazpívala píseň Cremation. „Když jsem skončila, přistoupil ke mně Lou Reed – a políbil mi ruku!“ zavzpomínala s pobavením.

V muzikálu Time Rocker režiséra Roberta Wilsona a Lou Reeda v Hamburku 1996

Svého oblíbeného amerického režiséra Roberta Wilsona pak rok po návratu z emigrace do Prahy zlákala ke spolupráci v Národním divadle. Nastudovala s ním Janáčkův Osud, Čapkovo drama Věc Makropulos a ještě teď ve svých 95 letech vystupuje v jím režírované inscenaci lapidárně nazvané 1914, která je věnována stému výročí vypuknutí první světové války.

Umělecky nejplodnější spolupráci navázala Soňa Červená s americkým režisérem Robertem Wilsonem.

Tohle všechno, čím si Soňa Červená ve svém životě prošla, aniž by – jak říká – něčeho litovala, připomene již zmíněná výstava. Návštěvníci na ní uvidí stovku vzácných archivních fotografií ze zpěvaččina osobního života i umělecké tvorby a budou si moci také poslechnout zvukové záznamy z oper, muzikálů, hudebních divadel a filmů, v nichž vystupovala. Součástí výstavy jsou kromě velké multimediální projekce rovněž vystavené jevištní rekvizity, kostýmy a osobní předměty umělkyně.

S Vladimírem Javorským letos ve svých 95 letech vystupuje v Národním divadle v inscenaci nazvané 1914.

 Soňa Červená - Tím vším jsem žila

2. 10. - 31. 10. 2014
Galerie Novoměstská radnice v přízemí, otevřeno denně /kromě pondělí/ 10 - 18 hod.
2. - 31. 10. 2014

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

Markéta Oderská

9. 09. 2015 | 15:30