Petr Křivka na vazebním snímku. Foto sbírka VHÚ.

Petr Křivka na vazebním snímku. Foto sbírka VHÚ. | zdroj: vhu.cz


Petra Křivku před 65 lety popravili za přípravu ozbrojeného puče. Byla to provokace ze strany StB

TÉMATA: odboj | stb | komunistický režim

user-avatar

Yvonne K.

21. 07. 2016 | 16:30

Za údajné organizování ozbrojeného odporu proti komunistickému režimu byl 21. července 1951 v Brně popraven Petr Křivka. Bývalý legionář a člen osobní stráže prezidenta Edvarda Beneše byl ve vykonstruovaném procesu označen za hlavního představitele protistátní skupiny na Slovácku. Její činnost přitom vyprovokovala Státní bezpečnost v rámci akce Tábor, která přivedla za mříže přes 170 osob. Celá kauza posloužila komunistické tajné policii a justici k zúčtování s nepohodlnými osobami a zasadila další ránu národně socialistické straně, jíž byl Petr Křivka vlivným členem.

Takzvaná akce Tábor, v jejímž rámci byl Petr Křivka zatčen a odsouzen, byla v roce 1956 přešetřována inspekcí ministerstva vnitra a generální prokuraturou na základě podezření o nezákonnosti některých postupů Státní bezpečnosti. Vyšetřováním se zjistilo, že Státní bezpečnost infiltrovala skupinu kolem Křivky ještě dříve, než ta začala vyvíjet jakoukoli faktickou protirežimní činnost. Z této skupiny lidí, která si zprvu jen po pár pivech zanadávala na komunisty, StB cíleně vytvořila rozsáhlou volavčí síť, a to prostřednictvím agenta-provokatéra, jímž byl sám řídící důstojník StB Vlastimil Procházka alias „kapitán Willy“, který ve skupině vystupoval jako vedoucí celého odboje v ČSR. On a jeho podřízení rozšiřovali skupinu o další desítky osob, dodávali jim letáky, vyzývali je ke shromažďování zbraní (v některých případech kulomety a samopaly sami dodávali), k obstarávání jedů za účelem odstraňování nepohodlných osob a k předávání špionážní zpráv, které následně končily v rukou StB. V současném sídle Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje bylo od roku 1951 krajské velitelství Státní bezpečnosti.

Procházka budil dojem, že má kontakty na vysokých místech, což mělo členy skupiny povzbudit, aby se nebáli vyvíjet větší aktivitu. Aby podtrhl svou důležitost, vybudoval v Tišnově u Brna skladiště zbraní, které od členů sbíral další agent-provokatér zvaný „Franta – letec“.  Tímto skladištěm však měla být pouze později prokázána vysoká nebezpečnost organizace a to, jak dalekosáhlé byly její přípravy ke zničení komunistického režimu formou ozbrojeného puče. Na Tišnovsku byl rovněž připravován konspirační tábor pro ilegalisty, partyzány a parašutisty, kteří měli být za účelem převratu na Moravě vysazeni. 

K puči ani jakékoli teroristické akci nikdy nedošlo. Činnost Křivkovy skupiny, která si říkala Stříbrná liška a později Ústřední vedení odboje, skončila ve středu 17. srpna 1949, kdy byl dvaapadesátiletý penzista Křivka i s nejbližšími přáteli zatčen na schůzi před hájovnou na okraji Bučovic. Nastalo rozsáhlé zatýkání těch, s nimiž byl Křivka jakkoli v kontaktu. StB postihla první zatýkací vlnou na 180 lidí, z nichž 128 zůstalo ve vazbě, vyšetřovací orgány však doporučovaly v zatýkání pokračovat i mezi dalšími známými uvězněných. Šibenice. Ilustrační foto

Vše vyvrcholilo jednáním Státního soudu v Brně ve dnech 20. až 22. února 1951. Petr Křivka byl prohlášen za velitele skupiny a shledán vinným zločiny velezrady a vyzvědačství, ostatní napomáháním k velezradě a neoznámením trestného činu. Petra Křivku odsoudili k trestu smrti, ostatních dvacet spoluobviněných si vyslechlo různě vysoké tresty odnětí svobody. 

Revizním šetřením v roce 1956 však bylo zjištěno, že bez provokací brněnské StB by Křivka a ostatní ilegální činnost těžko vyvíjeli, neboť pro to neměli dostatek schopností a zkušeností. De facto se řídili pokyny jejích agentů. Zpráva generálního prokurátora rovněž konstatovala, že pokud by soud zohlednil podíl StB, nemohli by být obžalovaní odsouzeni za velezradu a vyzvědačství, nýbrž jen za spolčení (či „nedokonaný“ čin velezrady a vyzvědačství) s výrazně nižšími tresty.

Petru Křivkovi to však život nevrátilo a nikdo z příslušníků Státní bezpečnosti, ani prokurátor a soudci, kteří jej na smrt poslali, nebyl žádným trestem postižen. Pamětní deska na budově Základní školy v Kobylí na Moravě je věnovaná Petru Křivkovi (1897–1951), příslušníku prvního i druhého odboje, jenž se stal obětí komunistické justice. Autorem desky je Karel Volavý, její odhalení v roce 2001 inicioval a finančně podpořil syn Vladimír, který žije v USA.

user-avatar

Yvonne K.

21. 07. 2016 | 16:30

> ExtraStory   |   Inzerce