zdroj: sunparadiseholidaytours.com


Pevnost v oblacích Sigirija: proč si otcovrah a sexuální maniak postavil své sídlo tak vysoko na skále?

user-avatar

Tyrion

11. 07. 2015 | 11:00

Na ostrově Srí Lanka nenajdete úchvatnější místo, jako je Sigirija. Vyřádila se na něm příroda i člověk. Na vrcholu 200 metrů vysoké skály tu před 1500 lety vyrostl palácový komplex, který nemá nikde obdoby. Vědci se však neshodnou, k čemu a komu vlastně sloužil.

Nechce se ani věřit, že něco tak monumentálního a krásného vybudoval vrah. Podle legendy si totiž pevnost na skále vystavěl král Kassapa (477–495), jenž se trůnu zmocnil úkladnou vraždou svého otce, kterého nechal nahého zaživa zazdít v hrobce. Jeho bratr a právoplatný nástupce stihl prchnout do Indie a unikl tak o vlásek smrti, ale shromažďoval vojsko a sliboval Kassapovi pomstu. Ten jeho slova nebral na lehkou váhu a rozhodl se proto vybudovat na vysoké skále nepřístupnou, nedobytnou pevnost. Za sedm let byla hotova a Kassapa se sem přestěhoval i s celým svým dvorem. Z výšin Sigirije pak vládl zemi celých 18 let (478-496 n. l.) V roce 491 se však do země vrátil jeho bratr Moggallána i s vojskem, aby skalní pevnost dobyl. Kassapa na obklíčené skále dlouho nevydržel a vydal se dolů za svými vojáky odrazit útok. Během jízdy se mu ale splašil slon, což si jeho spolubojovníci vysvětlili jako signál k ústupu. Kassapa posléze spáchal sebevraždu. Podle legendy si prořízl hrdlo dýkou, kterou pak ještě před smrtí stihl zastrčit zpět do pochvy.

Sigirija je proslavena skalními obrazy zobrazujícími ženy "nahoře bez".

Podle jiné verze však Sigirija nebyla ani tak obranná pevnost, jako spíš palác neřesti. Tomu by odpovídala i obrovská a zřejmě největší freska v dějinách historie, na níž dávní umělci zpodobnili zhruba 500 krásek s útlými pasy a obnaženým bujným poprsím. Údajně to měly být Kassapovy konkubíny z jeho harému, s nimiž si král na skále užíval sexuálních radovánek. Možná ale představují ženské bohyně, soudě podle toho, že drží v rukou květiny a plují na obláčcích. Do dnešní doby se jich dochovalo ani ne dvacet. Traduje se, že fresky ničili buddhističtí mniši, kteří se tu ve středověku usídlili, protože je hanbaté obrázky rozrušovali. Jiná teorie však říká, že Sigirija byla odjakživa klášterem a obrázky vnadných žen sloužily jako přijímací test: novicové byli do kláštera přijati, až když dokázali kolem „pornografickým fresek“ projít naprosto bez vzrušení.

Sigirija nebo Lví skála patří  k turisticky nejatraktivnějším místům na Srí Lance.

Ať už je pravda jakákoli, Sigirija byla ve své době pozoruhodně vyspělým architektonickým celkem, v němž se vzácně snoubí symetrie s asymetrií, geometrie s přírodními tvary. Na vrcholu skály jsou vytesané stupňovité terasy o rozloze větší než hektar, na nichž snad kdysi stály dřevěné paláce či mnišské příbytky, obklopené zahradami a vodními nádržemi, které sloužily jako zásobárna vody a ke koupelím. Nebyly jen sběrnou nádrží dešťové vody, voda sem byla přiváděna sofistikovaným hydraulickým systémem zezdola.

Lví skálu lemují vodní a terasovité zahrady, zahrady plné kamenů, jezírek, nádrží, které by možná jen stačilo řádně vyčistit, a zase by chrlily vodu.

Výstup na skálu býval po staletí pro každého nezapomenutelným zážitkem a turisty láká dodnes. Cesta vede nejprve přes Zahradu kamenů a Terasovou zahradu, kolem „sigirijských krásek“ k Zrcadlové zdi, která měla tak lesklý povrch, že se v ní mohl panovník, když kolem kráčel, shlížet jak v zrcadle. Už od 6. století do ní návštěvníci ryli nejrůznější vzkazy, často podnícené vizuálními dojmy z obrazů fyzicky obdařených žen.

V polovině skály pak člověk narazí na dvě obří lví tlapy, mezi nimiž vedou schody nahoru. Tlapy jsou tím jediným, co zbylo z celého lva, který tu dřív vystupoval ze skály jako impozantní strážce královského sídla. Každý, kdo tudy stoupal, musel projít nejen mezi tlapami, ale i otevřenou lví tlamou. Odtud plyne název celé skály, Sigirija neboli Lví skála. Také se mu však říká Palác v oblacích. V dřívějších dobách se stavělo vysoko v horách nebo na skalách za účelem přiblížení se nebesům. Paláce a chrámy stojící vysoko na kopcích byly vnímány jako vstupní brány mezi světem lidí a bohů.

 

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

Tyrion

11. 07. 2015 | 11:00