SMS Seeadler byla úspěšná korzárská loď.

SMS Seeadler byla úspěšná korzárská loď. | zdroj: warhistoryonline.com


Pirátská loď Seeadler zajala za první světové války 15 britských lodí

TÉMATA: lodě | německo | piráti | první světová válka

user-avatar

Tomáš Chalupa

1. 04. 2019 | 10:00

K pirátským příběhům patří kapitáni s flaškou rumu a papouškem na rameni, velké plachetnice, karibské ostrovy a truhly s poklady. Málokdo si představí německé námořníky za první světové války, tady v době, kdy se po mořích plavily pancéřové parní kolosy s obrovskými děly. Ale přesně to byla doba, kdy na mořích řádila korzárská loď Seeadler.

Na Štědrý den roku 1916 norský klipr Irma potkal britský křižník Avenger. Z Avengeru poslali na Irmu výsadek, aby zkontrolovali, co veze a jaký je účel cesty.

Na lodi nebylo nic divného. Norský kapitán byl starý mořský vlk, mluvil lámanou angličtinou. V kajutě ležela jeho žena, kterou trápily zuby, a loď byla v nepořádku po uplynulé čtyři dny trvající bouře. Britové neviděli nic, co by je nějak znepokojili, vystavili kapitánovi jakýsi papír a vrátili se na svůj křižník.

Ani jednoho z nich nenapadlo, že právě byli na palubě válečné lodi císařského námořnictva SMS Seeadler. Žádná Irma nikdy neexistovala. Cílem Seeadleru bylo vypadat jako běžná obchodní loď, ale ve skutečnosti šlo o nebezpečného predátora, který jiné lodě obsazoval a potápěl. Jeho kapitánem byl Felix von Luckner, důstojník německého námořnictva a dobrodruh. Pocházel sice ze staré kavaleristické rodiny, ale on se vždy chtěl vydat na moře.

Velel lodi, která se původně jmenovala Pass of Balmaha. Bylo to mimořádně zajímavé plavidlo, které mělo zvenčí vypadat jako neškodná obchodní loď. Uvnitř byly skryté komory a falešné stěny. Loď byla vyzbrojena dvěma děly ráže 105 mm na přídi, dvěma kulomety a dvěma torpédomety. Nic z toho ale nebylo běžně vidět, vše se skrývalo za dřevěnými deskami.

Seeadler byl windjammer, plachetnice vybavená i parním pohonem. Německo mělo kvůli britské blokádě obrovský nedostatek uhlí, takže se admiralita rozhodla k neobvyklému kroku a vyslala do boje paroplachetní korzárské lodě.

Loď se přiblížila na dostřel ke kořisti, pak spustila norskou vlajku a místo ní vyvěsila vlajku císařského námořnictva. Vypálila jeden dva výstřely ze svých děl a obchodní parníky se rychle vzdávaly jeden za druhým.

Seeadler nebyl jediný a skupině těchto lodí se začalo říkat císařští piráti. Seeadler takto dokázal obsadit a potopit 15 lodí. Nikdy ale nezahynul jediný námořník na těchto plavidlech. Seeadler je nechal vždy nasednout do záchranných člunů.

Nejslavnější vítězství slavil Seeadler, když narazil na britský parník Horngarth. Ten měl výtlak 3600 tun a na palubě pětipalcové dělo. To mohlo pár výstřely poslat ke dnu Seeadler i s posádkou. Von Luckner zkusil všechny triky, které měl v rukávu.  Samozřejmě se vydával za norskou Irmu a požádal o čas, než umožní Britům prohlídku lodi. Ti ale odmítli čekat a chtěli na palubu.

Von Luckner nechal na zapálit kuchyni, aby to vypadalo, že na lodi vypukl požár. Na zadýmené palubě pobíhali námořníci a vypadali, že bojují s požárem. Na palubě byla přítomná kapitánova žena, kterou představoval námořník Schmitt převlečený do ženských šatů. Horngarth se přiblížil blíže, aby mohl lodi pomoci. A v tu chvíli doslova spadla maska. Na palubě se objevili střelci, kanony Seeadleru zahájily palbu. Ručními zbraněmi mířili zejména na Brity, kteří se snažili dostat ke svému kanónu a vystřelit z něj. Němci kosili každého, kdo se u děla objevil. Jiná střela zničila radiovou anténu, takže Horngarth nemohl zavolat pomoc.

Byli to Britové, kdo byli ze změny poměru sil zcela zaskočeni. Ne tak ale jejich kapitán, který zjevně hodlal pokračovat v odporu. Na to von Luckner zavolal do hlásné trouby tak, aby to bylo slyšet až na Horngarth –  Připravit torpéda! Britové zbledli. Z takové blízkosti nemohli Němci minout a celý jejich parník by okamžitě vyletěl do povětří. Horngarth ihned vyvěsil bílou vlajku.

To bylo poslední vítězství Seeadleru. Spojenecké lodě ho pronásledovaly až do Pacifiku, kde loď ztroskotala u ostrova Mopelia.  Luckner se s pěti muži vydal na motorovém člunu k ostrovu Fidži, kde chtěl zajmout nějakou loď. Dne 21. září 1917 byl ale zajat a uvězněn na Novém Zélandu, odkud se mu podařilo utéct a zmocnit se škuneru Moa. Byl však znovu zajat a vězněn až do roku 1919.

Zbylá posádka na ostrově Mopelia se zmocnila francouzské bárky Lutece a vyplula k domovu. Loď ztroskotala u Velikonočních ostrovů 4. října 1917 a celá posádka byla internována až do roku 1920 v Chile. Tak skončil příběh slavné německé korzárské lodi první světové války. Němci se k podobné taktice uchýlili i za druhé světové války, ale to už k tomuto účelu nepoužívali plachetnice, ale přestavěné obchodní lodě.

user-avatar

Tomáš Chalupa

1. 04. 2019 | 10:00

> ExtraStory   |   Inzerce