Tajemné kamenné džbány v Laosu jsou pro archeology dosud hádankou. | zdroj: wikipedia


Planina džbánů je nejzáhadnějším i nejnebezpečnějším archeologickým nalezištěm na světě

TÉMATA: archeologie | laos | stonehenge | pohřebiště | neznámé civilizace

Bývalé válčiště i unikátní archeologická lokalita, to je Planina džbánů v Laosu. Je jednou z nejzáhadnějších památek na světě, již ovšem prozkoumat je značně riskantní. Kromě prehistorických nálezů tu totiž můžete narazit i na nevybuchlé miny.

user-avatar

Irena Gruberová

15. 01. 2019 | 12:00

Laoská lidově demokratická republika je vnitrozemský stát v jihovýchodní Asii, kde vládne autoritativní komunistický režim.

Sám Laos je považován za jednu z nejzáhadnějších zemí v Asii. V jeho pralesích a džunglích se ukrývají vesničky, jejichž obyvatelé prý dosud nespatřili bílou tvář. K dalším záhadám země, která až do poloviny 20. století spadala pod koloniální nadvládu Francie, než v ní komunisté nastolili diktaturu, jsou nálezy tisíců megalitických kamenných nádob roztroušených po téměř sto místech na severu Laosu. Od jejich objevu ve 30. letech minulého století nepřestávají fascinovat vědce a archeology.

Kamenné džbány jsou roztroušeny po náhorní plošině Xieng Khouang na severu Laosu.

Neobvyklá památka, známá pod jménem Planina džbánů, je stará přinejmenším dva tisíce let, ale stáří nádob nelze jednoznačně prokázat, neboť se na nich nedochovaly žádné organické zbytky. Džbány se často nacházejí pohromadě, na největším nalezišti Thong Hai Hin je jich kolem 250. Ty největší měří na výšku více než tři metry, jsou přes metr široké a váží až šest tun! Většina z nich je vyřezána z pískovce nebo vápence, ale některé jsou vyrobeny i z tvrdší žuly. Jak s takovými kolosy dokázali lidé v dávné době bez těžké techniky manipulovat, je záhadou srovnatelnou s britským Stonehenge. Navíc v okolí džbánů se žádný pískovec nevyskytuje, a tak jej museli dopravovat z desítek kilometrů vzdálených hor.

Některé džbány jsou větší než člověk.

Vše nasvědčuje tomu, že kamenné nádoby byly v dávné době vytvořeny s pozoruhodnou úrovní znalostí a dovedností. Předpokládá se, že k jejich výrobě používali jejich tvůrci železná dláta, ačkoli o tom dosud neexistují přesvědčivé důkazy. Podle opracovaných okrajů nádob můžeme také usuzovat, že většina z nich byla původně zakryta víky, ta se však až na několik málo kamenných poklicí nedochovala, z čehož archeologové usuzují, že byla zřejmě vyrobena ze dřeva nebo ratanu, tedy z materiálů, které rychle podléhají zkáze.

Džbány byly původně zakryty poklicemi.

O samotných tvůrcích i původu a účelu těchto nádob toho víme dodnes velice málo. Oblast tenkrát obývali austroasijští lidé, kteří se živili lovem a sběrem a vyráběli čluny, jimiž se přepravovali po četných vodních tocích napříč horami. Podle dochovaných místních legend vytvořila nádoby rasa obrů, která tu v dávné době prý žila. Jejich král v nich fermentoval rýži a vyráběl rýžové víno, které se popíjelo při každoročních grandiózních oslavách na počest jeho vojenského vítězství.

Nejméně tři tisíce džbánů se nalézají v Laosu.

Zatímco někteří tvrdí, že obří nádoby sloužily ke sběru dešťové vody během monzunových srážek, většina archeologů je přesvědčených, že šlo o pohřební urny. Jejich tvrzení ostatně podpořily vykopávky laoských a japonských archeologů v uplynulých letech, při kterých se v blízkosti džbánů našly lidské ostatky, pohřební výbava včetně keramiky. Proč však byly tyto nádoby tak velké?

Jako zázrakem tyto džbány přežily všechny minulé války i extrémní počasí.

Archeologové předpokládají, že se do nich ukládala těla zemřelých, aby v nich ještě před kremací zetlela a vyschla, kterýžto pohřební zvyk se dodnes praktikuje v Laosu i v Thajsku. Má se za to, že těla chudých se vkládala do jam, zatímco pro bohaté byly určeny právě tyto kamenné nádoby.

Tři ze stovky nalezišť jsou již vyčištěné od min.

Planina džbánů jistě skrývá ještě mnohá tajemství, která se dosud nepodařilo odkrýt, protože archeologický průzkum ztěžují doslova tisíce tun nevybuchlých bomb, nášlapných min a jiné munice, jimiž je zamořeno více než 35 % z celkové rozlohy provincie Xieng Khouang, což nadále ohrožuje životy 200 tisíc lidí, kteří zde žijí. Jsou pozůstatkem tajné války, kterou Američané v minulém století na území komunistického Laosu vedli. Během vietnamské války tady shazovali dvoumetrové bomby, které se během letu rozlomily na čtyři stovky bombiček o velikosti tenisového míčku. Podle statistik na tuto oblast celých devět let dopadala jedna bomba každých osm minut! Bombardování se nevyhnulo ani oblastem s nádobami. Proto je zázrak, že tyto megality do dnešní doby přežily.

V okolí Planiny džbánů se dosud nalézá mnoho nevybuchlé munice z vietnamské války.

„Planina džbánů je jedním z největších archeologických záhad na světě, ale překvapivě málo výzkumu tam bylo provedeno většinou kvůli konfliktům v regionu. Oblast s nádobami je tak stále hustě posetá nevybuchlou municí,“ uvedl archeolog Dougald O´Reilly, který se významně zasloužil o zapsání Planiny džbánů na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Návštěva této lokality je riskantní, přesto láká turisty.

Přestože tři největší pole s kamennými džbány již byla od munice vyčištěna, doporučuje se turistům do této oblasti vypravit jen s průvodcem!

Laoské džbány jsou jedním z neoficiálních divů světa.

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

Irena Gruberová

15. 01. 2019 | 12:00