Několik dřevěných hůlek starých 2000 let se našlo v jámě latríny na jedné ze zastávek na Hedvábné stezce.

Několik dřevěných hůlek starých 2000 let se našlo v jámě latríny na jedné ze zastávek na Hedvábné stezce. | zdroj: livescience.com


Po Hedvábné stezce se šířily infekční nemoci. Dokazují to lidské výkaly na starodávných hygienických pomůckách

TÉMATA: archeologie | objevy | čína | hedvábná stezka | infekční nemoci

user-avatar

Yvonne K.

28. 07. 2016 | 10:30

Hedvábí, čaj a koření nebyly jediné věci, které cestovatelé převáželi po legendární Hedvábné stezce. 2000 let staré výkaly objevené v jedné z dávných latrín na severozápadě Číny potvrzují, že po kdysi nejslavnější obchodní trase byly transportovány rovněž infekční nemoci.

Výkaly našli vědci na “osobních hygienických hůlkách” z bambusového dřeva, které se dochovaly v jámě latríny. Ta byla před 2000 lety součástí jedné z přepřahacích stanic na Hedvábné stezce. Vyschlé exkrementy archeologové seškrabali ze zbytků tkaniny omotané na horním konci těchto hůlek. Tímto hadrem si kdysi lidé vytírali po vykonání potřeby svou zadnici. Zbytky této stolice vědci odeslali k analýze do laboratoře. Tam se zjistilo, že výkaly obsahovaly vajíčka čtyř různých parazitárních červů včetně motolice žlučové, která vyvolává nemoc zvanou klonorchióza. Ta svému nositeli způsobuje silné bolesti břicha, průjem, žloutenku a může dokonce vést k rakovině jater. Dospělec motolice žlučové

Cestovatel, který jí byl nakažen, si ji zřejmě přinesl z velké dálky. Motolice, které se někdy říká čínská, vyžaduje totiž ke svému vývoji vlhké, bažinaté prostředí, a nikoli vyprahlé prostředí Tarimské pláně, na jejíž východních okrajích byly hygienické hůlky nalezeny. Tento druh parazitárního červa se obvykle vyskytuje až o 2000 kilometrů dál od místa nálezu. Obchod na Hedvábné stezce

“Když jsem poprvé uviděl žlučovou motolici pod mikroskopem, bylo mi jasné, že jsme učinili významný objev,” říká Chuej-Jüan Jie z Univerzity v Cambridge. I když předchozí výzkumy naznačovaly, že dávní cestovatelé šířili po Hedvábné stezce nemoci jako dýmějový mor, anthrax a lepru, bylo málo konkrétních důkazů, které by to potvrzovaly. Například jak v Číně, tak v Evropě existovaly podobné kmeny dýmějového moru, ale nemoc se mohla šířit mezi těmito částmi světa přes Indii na jih nebo přes Mongolsko a Rusko na sever. Jinými slovy chyběl důkaz, že tato nemoc putovala právě po Hedvábné stezce. Letecký snímek archeologického naleziště Süan-čchüan-č

“Tohle je nejstarší důkaz o šíření infekčních nemocí po Hedvábné stezce a je to poprvé, co se něco takového našlo na archeologickém nalezišti podél této trasy,” upozorňuje Piers Mitchell, paleopatolog z Univerzity v Cambridge. Jedna z osobních hygienických hůlek se zbytky látky nesoucí stopy po lidských exkrementech.

Místo zvané Süan-čchüan-č', kde byly bambusové hůlky vykopány, bývalo v letech 111 před naším letopočtem až do roku 109 n.l. oblíbenou přepřahací stanicí na Hedvábné stezce. Cestovatelé se tady zastavovali k odpočinku a jídlu, vládní úředníci zde přepřahali koně a doručovali sem dopisy. Paraziti nalezení ve vzorcích exkrementů – obzvláště škrkavky, tenkohlavci a tasemnice – naznačují, že návštěvníci této stanice jedli jídlo kontaminované lidskými výkaly nebo konzumovali nedostatečně tepelně upravené vepřové maso.

 

user-avatar

Yvonne K.

28. 07. 2016 | 10:30

> ExtraStory   |   Inzerce