Češi v Bulharsku zakládali pivovary a šířili slávu českého piva, jako třeba ve městě Lomu. Na snímku pivovarník V. Hozman (druhý zleva) a vrchní sládek Mamer (čtvrtý zprava).

Češi v Bulharsku zakládali pivovary a šířili slávu českého piva, jako třeba ve městě Lomu. Na snímku pivovarník V. Hozman (druhý zleva) a vrchní sládek Mamer (čtvrtý zprava). | zdroj: earch.cz


Po osvobození od Turků přišlo do Bulharska mnoho českých migrantů

TÉMATA: češi | bulharsko | migrace | 19. století

user-avatar

Václav Pokorný

2. 08. 2019 | 10:30

Dnešní česká komunita v Bulharsku tvoří jen nepatrnou menšinu. Podle sčítání obyvatelstva z roku 2001 žilo v Bulharsku pouze 316 Čechů. V minulosti byl však počet Čechů žijících v této balkánské zemi podstatně vyšší.

Národně uvědomělá a početně silná česká emigrace do Bulharska započala v období českého národního obrození a o imigrační vlně je možné hovořit zejména po osvobození Bulharska zpod osmanské nadvlády v roce 1878. O tomto období se dokonce mluví jako české kulturní okupaci

Čeští obrozenci začali nejprve udržovat čilé kontakty s bulharskými studenty, kteří přijížděli studovat na střední i vysoké české školy v 50. letech 19. století. Díky jim mohla například Božena Němcová či Karel Jaromír Erben otisknout bulharské pohádky či zvyky. 

Již během 60. a 70. let se česká společnost velmi živě zajímala o boj bratrského slovanského národa za svobodu, o němž poměrně široce informoval dobový tisk. Pocit sounáležitosti s dramatickým osudem bulharského národa v jeho zápasu proti osmanské nadvládě byl velmi silný. Češi odcházeli do Bulharska i proto, aby se zapojili do protitureckých bojů. Byli také členy vyjednavačských skupin Ruska a Rakouska, které tehdy bojovaly proti Osmanské říši. 

V roce 1876 se navíc českému čtenáři dostala do rukou kniha Konstantina Jirečka Dějiny národa bulharského, která byla výjimečná nejen na svou dobu a nejen v českém prostředí. Po osvobození Bulharska bylo tedy přirozené, že výzvy vlády nově vzniklého státu o pomoc vyslyšelo mnoho lidí. Je ovšem také nepochybné, že v té době bylo v Rakousku-Uhersku dost krušno. Češi tedy odcházeli do svobodné slovanské země také z ekonomických důvodů. Pivovar Bratří Proškových v Sofii po modernizaci v 90. letech 19. století

Do Bulharska tehdy odjížděli zejména vzdělaní lidé, protože tam měli daleko lepší šanci na uplatnění než ve stagnujícím Rakousku-Uhersku. Mise se účastnili také podnikatelé, kteří založili v Bulharsku první pivovary, stavěli cukrovary, železnice a veřejné komunikace, přístavy, plánovali města, parky a zasloužili se o založení tradice veletrhů ve městě Plovdiv.

Zřejmě nejdůležitějším pro tehdejší bulharskou společnost byla však činnost českých učitelů. Češi učili všechno možné: jazyky (latinu, francouzštinu, němčinu), kreslení, zpěv, tělocvik, matematiku, fyziku, dějepis, zeměpis. V Bulharsku učily také ženy domácím pracem, vyšívání a kreslení.

Naši profesoři školní učebnice nejen překládali, ale také je i sami psali. Ludvík Lukáš vydal bulharsky deset učebnic, od kreslení přes geometrii až po fyziku. Středoškolský a později i vysokoškolský učitel Antonín Šourek dokonce vydal 26 učebnic z dvanácti disciplin. Češi působili též na nově vzniklé univerzitě na přelomu 19. a 20. století v oborech jako matematika a klasická filologie. 

O významu české komunity pro nově vzniklé Bulharsko svědčí i to, že druhým bulharským ministrem školství a osvěty se stal český politik, diplomat a historik Konstantin Jireček. Podle dochovaných záznamů působilo v bulharském školství před a po osvobození země přes 100 Čechů. 

Asi v největší úctě mají Bulhaři bratry Karla a Hermenegilda Škorpilovy, kteří se zasloužili o vznik a velké úspěchy archeologie v Bulharsku. Karel Škorpil má velmi působivý pomník v Plisce, prvním hlavním městě bulharského státu ze 7.–9. století, které objevil a do značné míry prozkoumal. 

Další Čech Václav Dobruský založil národní archeologické muzeum v Sofii a Ivan Mrkvička je zase považován za zakladatele bulharského výtvarného umění. Jeho obrazy visí dodnes na čelných místech největších bulharských uměleckých sbírek. 

Z českých podnikatelů se do bulharské historie nejvíce zapsal inženýr a podnikatel Jiří Prošek, který v hlavním v městě Bulharska postavil Lví a Orlí most a založil pivovar Ariana. Dalšími byli architekti Josef Schnitter, architekt města Plovdiv, a Václav Kolář, první architekt hlavního města Sofie. Vojvodovo, žně

Nejvýraznější z venkovských kolonií byla vesnice Vojvodovo, založená českými kolonisty v roce 1900, která měla ve třicátých letech 20. století 800 obyvatel, z toho přes 600 Čechů. 

Mezi lety 1948 a 1950 však přes 2 000 Čechů ze Sofie a ostatních lokalit využilo nabídky československé vlády a vrátilo se do Československa. V Bulharsku zůstalo asi jen 5 % jejich původní populace, hlavně ti, kteří měli bulharského manžela či manželku.

I přes tento masový odchod české populace z Bulharska, zůstala v místní společnosti stále velmi silná úcta k českému odbornému umu a kulturní tradici, která přetrvává dodnes.

 

user-avatar

Václav Pokorný

2. 08. 2019 | 10:30

> ExtraStory   |   Inzerce