Postava knížete Bořivoje I. zůstává zahalena tajemstvím. Byl potomkem Velkomoravanů?

Postava knížete Bořivoje I. zůstává zahalena tajemstvím. Byl potomkem Velkomoravanů? | zdroj: geocaching.com


Pocházel první český kníže Bořivoj z Moravy?

TÉMATA: české dějiny | přemyslovci | velká morava | antropologie | výzkum

user-avatar

Václav Pokorný

29. 04. 2018 | 09:00

Bořivoj I. byl první historicky doložený český panovník z rodu Přemyslovců. Podle některých teorií však pocházel z Moravy. Jeho lebka údajně vykazuje stejnou anomálii jako ta, která je přisuzovaná velkomoravskému knížeti Svatoplukovi. Také nejstarší staroslověnská legenda označuje Bořivoje za moravského knížete.

Podle Kosmovy kroniky byl Bořivoj Přemyslovec a syn bájného knížete Hostivíta (tedy potomek mýtické kněžny Libuše a Přemysla Oráče). Má se za to, že franské Fuldské letopisy o něm píší jako o knížeti Goriweiovi.

Jako vůbec první se o Bořivoji zmiňuje patrně také nejstarší staroslověnská legenda „O pustynnike Ivaně“, sepsaná hlaholicí v Čechách. Vznikla snad ještě za existence Velké Moravy (před rokem 906), v každém případě však za života Bořivojovy manželky kněžny Ludmily (tzn. do roku 921). Nejstarší z cyrilských opisů legendy byl nalezen na Rusi a pochází až ze 17. století. Zcela výjimečná je tato legenda tím, že jediná uvedla, že Bořivoj byl kníže moravskýVýšina sv. Metoděje (Sadská výšina) u Uherského hradiště, kde byly objeveny objeveny pozůstatky neopevněného dvorce církevně mocenského charakteru.

V roce 1983 prozkoumal antropolog Emanuel Vlček ostatky velmože pohřbeného v kapli u baziliky na velkomoravském chrámovém komplexu, dnes zvaném Sady u Uherského hradiště. Mimo jiné zjistil, že pohřbený muž, jenž podle způsobu pohřbení a hrobové výbavě musel patřit mezi absolutní velkomoravskou špičku, měl neobvykle tvarovaný zvukovod. Jeho kornout byl šikmo skloněn dolů k okraji bubínkové kosti. Jde o velmi zřídka se vyskytující anomálii i u dnešní populace. Podobně uzavřený zvukovod byl zjištěn také u kostry patřící knížeti Bořivojovi I. (hrob K1 v první rotundě na Pražském hradě). Obě kostry mají také stejnou krevní skupinu B. Z toho někteří badatelé vyvozují, že Bořivoj byl Svatoplukův blízký příbuzný, snad syn velkomoravského knížete RostislavaAntropolog Emanuel Vlček identifikoval prvního doloženého Přemyslovce Bořivoje. Foto: David Neff, MAFRA

„Závěry Emanuela Vlčka jsou velmi zajímavé, podnětné a přímo vybízejí k úvahám mnohdy i zásadního významu. Zarážející je jistý náznak genetické vazby sadského nebožtíka s pražskými Přemyslovci zastoupenými jejich historicky prvním doloženým knížetem Bořivojem I. Může se jednat o náhodu, vyloučit ovšem nelze ani historické souvislosti. Jen hypoteticky by pak mohl původ českých Přemyslovců spočívat na Moravě, nebo naopak by mrtvý z hrobu 12/59 pocházel od Vltavy. Pokud bychom však vyšli ze situace v 80. a 90. letech 9. století, kdy území Čech bylo připojeno k Velké Moravě a říše Moravanů se nacházela na nejvyšším stupni svého vývoje, pak by se první domněnka nemusela jevit tak nereálnou,” říká archeolog Luděk Galuška.

Tato teorie má ovšem své odpůrce. Ti například argumentují tím, že zmíněnou dědičnou anomálii museli mít také Rostislav, neznámý otec Svatoplukův, Mojmír I., jeho neznámý bratr (Rostislavův otec) a nejméně jejich neznámý otec. Při takovém výrazném dědění v panovnickém rodě by měla být nalezena anomálie i u jiných ostatků významných velkomoravských velmožů (vyjma Rostislava, který zemřel v nějakém bavorském klášteře). Pokud by zmíněná anomálie byla skutečně dědičným znakem po mužské linii, měla by se projevit také alespoň u některých mužských potomků knížete Bořivoje. Tak tomu ale není. Kostel sv. Klimenta založený Bořivojem na Levém Hradci

Bořivoj I. (mezi 852 a 855 – mezi 888 a 890) byl první historicky doložený český panovník pocházející z rodu Přemyslovců. Jeho sídlem snad byl původně Levý Hradec. Přemyslovci zřejmě v této době nebyli jediným důležitým rodem v Čechách. Snad díky podpoře velkomoravských knížat, ale především postupným budováním mocenského postavení získali dominantní pozici. Ovládali středočeský prostor, který byl klíčový.

Podle jedné z teorií Svatopluk Velkomoravský svého zhruba patnáctiletého chráněnce přibližně v roku 867 ustanovil knížetem Čechů. Je otázkou, proč se tak rozhodl, jistě měl na výběr ze zkušenějších mužů. Je to jeden z argumentů zastánců teorie příbuzenství velkomoravských Mojmírovců a zakladatele přemyslovské dynastie. Bořivoj možná vyrůstal na Svatoplukově dvoře. Křest knížete Bořivoje. Autor: Javůrek Karel (1815-1909).

Od roku 874 nebo 875 byl Bořivoj ženatý s Ludmilou (později svatou) z rodu Pšovanů nebo z kmene Srbů. Z tohoto manželství vzešlo několik dětí, z nichž jsou doloženi pouze jeho dva synové a následníci Spytihněv I. a Vratislav I. Vratislavovými syny a Bořivojovými vnuky pak byli Svatý Václav a Boleslav I. 

Podle Kristiánovy legendy přijal Bořivoj se svou ženou křest na Moravě od arcibiskupa Metoděje. Bořivoj pak nechal na Levém Hradci postavit první křesťanský kostel v Čechách, rotundu zasvěcenou svatému Klimentovi. Za jeho vlády se v Čechách začalo pomalu šířit křesťanství.

Bořivoj zemřel pravděpodobně mezi lety 888-89, po něm převzal na krátkou dobu vládu velkomoravský kníže Svatopluk.

 

user-avatar

Václav Pokorný

29. 04. 2018 | 09:00

> ExtraStory   |   Inzerce