Zbytky románské baziliky lze spatřit jen z ptačí perspektivy.

Zbytky románské baziliky lze spatřit jen z ptačí perspektivy. | zdroj: livescience.com


Pod hladinou jezera se 1600 let skrýval kostel a pod ním ještě starší pohanská svatyně

TÉMATA: turecko | křesťanství | potápěči | archeologie | nálezy

user-avatar

Yvonne K.

5. 12. 2018 | 09:00

Když se archeologům z Univerzity Uludağ v turecké Burse dostali do rukou letecké snímky jezera Iznik, nevěřili vlastním očím. Zjistili totiž, že pod hladinou jezera leží to, po čem léta už pátrali – ruiny starověkého kostela.

Snímky byly pořízeny v roce 2014, hned další rok se archeologové vydali pod hladinu prozkoumat tyto ruiny. Nyní v těchto místech plánují zřídit první muzeum podvodní archeologie v Turecku.

Zbytky starověkého kostela se nalézají asi tři metry pod vodou a zhruba 50 metrů od břehů jezera Iznik, které se rozprostírá na západním cípu Turecka, asi dvě hodiny jízdy autem od Istanbulu.

Archeologové se domnívají, že jde o románskou církevní stavbu, známou jako bazilika, postavenou na břehu jezera kolem roku 390 n.l., kdy se město Iznik jmenovalo Nikaia (latinsky Nicaea) a Istanbulu se říkalo Konstantinopol.

V roce 740 zničilo kostel zemětřesení a později jeho ruiny zaplavilo jezero. Trvalo více než 1600 let, než byla tato potopená stavba znovu objevena. Kvůli horkému klimatu v regionu je jezero plné řas, což archeologům kvůli zhoršené viditelnosti ztěžuje jejich podvodní průzkum. Archeologové proto používají speciální podtlakové zařízení k vynášení zeminy z vykopávek na břeh, kde je pak přesívaná, aby bylo možné najít artefakty.

Zatím nejvýznamnějším nálezem jsou lidská hrobky, které se nalézaly pod hlavní příčnou lodí a kněžištěm s vyvýšeným oltářem (tzv. béma). V těchto hrobech se našlo několik mincí z doby vlády římských císařů Valense (364-378) a Valentiniana II. (375 – 392), což znamená, že bazilika byla postavena někdy po roce 390. Podle šéfa vykopávek Mustafy Sahina byla zasvěcena svatému Neófytovi z Nikaia, jehož za vlády Diocletiana  v roce 303 zabili římští vojáci. O deset let později, v roce 313, kdy císař Konstantin I. Veliký vydal Edikt milánský, jímž ukončil pronásledování křesťanů a zaručil náboženskou svobodu všem obyvatelům říše, byl Néofytos oslavován jako křesťanský mučedník. Samo město Nikaia se mezi křesťany proslavilo v roce 325, kdy sem Konstantin svolal první ekumenický koncil, na kterém se biskupové dohodli na společném vyznání víry.

Jak ale archeologové odhalili, tajemství potopených ruin v jezeře Iznik sahá do hlubší minulosti, než jsou počátky křesťanské církve. Některé nalezené artefakty totiž naznačují, že bazilika byla postavena na místě pohanské svatyně zasvěcené řeckému a římskému bohu slunce a světla Apollónovi, jenž byl v raných fázích křesťanství občas spojován s Ježíšem Kristem. Této hypotéze odpovídají i římské anály. Píše se v nich, že císař Commodus, jenž vládl římské říši v letech 180 až 192, vybudoval Apollonův chrám za opevněnými městskými zdmi.



user-avatar

Yvonne K.

5. 12. 2018 | 09:00

> ExtraStory   |   Inzerce