Město Slaný získalo pravděpodobně jméno podle minerálního pramene, který vyvěrá na úpatí vulkanické Slánské hory. Pramen podle Václava Hájka z Libočan objevil v roce 750 družiník knížete Nezamysla řečený Holot. Kníže poté kázal u pramene založit osadu a ze slané vody získávat sůl.

Město Slaný získalo pravděpodobně jméno podle minerálního pramene, který vyvěrá na úpatí vulkanické Slánské hory. Pramen podle Václava Hájka z Libočan objevil v roce 750 družiník knížete Nezamysla řečený Holot. Kníže poté kázal u pramene založit osadu a ze slané vody získávat sůl. | zdroj: bohemia-centralis.cz


Pod Slaným je voda slanější než v oceánech

TÉMATA: čechy | minerální prameny | sůl | české unikáty

user-avatar

Václav Pokorný

12. 04. 2019 | 11:00

Podzemní voda pod středočeským městem Slaný je naprostým unikátem. Ve velkých hloubkách okolo 700 – 1000 metrů má koncentraci solí až 40 gramů na jeden litr. Kuchyňské soli obsahují dokonce více než mořská voda.

Jak již napovídá sám název města Slaný, jeho historie byla úzce spjata se solí.

Pověst o jeho vzniku je zároveň příběhem o jeho jménu. Když byl Holot, přítel prvního mýtického knížete Nezamysla v roce 750 na lovu kolem Prahy, zatoulal se i do lesů severozápadním směrem. Během krásného teplého dne mužům na lovu vyprahlo a popadla je žízeň. Pustili se tak do hledání pramene vody. Když po několika nezdarech konečně našli bohatý pramen křišťálově čisté vody, sesedli z koní a napili se.

Když se napili, byli v šoku. Divná chuť vody je překvapila. Štěstím zvolali, na jakou vzácnost narazili. Voda byla totiž slaná. Holot nečekal dlouho a už druhý den hlásil nález knížeti Nezamyslovi s tím, že by bylo velmi užitečné mít svoji vlastní sůl. Voda z pramene tak prošla varem a dno zaplnila vzácná sůl.

Několik lidí, kterým se říkalo solnaři, obsadili pramen a začali ve velkém z vody vařit sůl. Velmi brzy se začalo o pramen bojovat se sousedním kmenem Lučanů, který často napadal okrajová sídla Čechů, a vařiči soli nebyli výjimkou. Časem však pramen vyschnul, ale jméno Slaný zůstalo obci a také Slánské hoře, ze které slaný pramen vytékal.

Dokladem, že název města není nějaký výmysl a že se v jeho podzemních vodách sůl opravdu nachází, potvrdil v sedmdesátých letech minulého století geologický průzkum. Když v roce 1965 hledal na Slánsku Geologický průzkum Praha uhlí, přišel s překvapující zprávou. Podzemní vody, získané z velkých hloubek okolo 700 – 1000 metrů, mají na Slánsku koncentraci soli v Čechách zcela neobvyklou. Například z vrtu na východním okraji města při silnici do Velvar, vzdáleném jen kilometr od původního Slaného pramene, byl z hloubky 800 m odebrán vzorek velmi silné kyselky, sycené kysličníkem uhličitým, mající koncentraci solí 40 g na 1 litr. Vlastní soli kuchyňské obsahoval 37,6 g na litr, tedy více než je soli ve vodách oceánů!

Tímto zjištěním se dostává existence Slaného pramene pod úpatím Slánské hory do jiného světla. Je velmi pravděpodobné, že v minulosti se slaná voda dostala z hlubin na povrch po tektonické poruše a začala vyvěrat na povrchu v blízkosti dnešního domu s číslem popisným 877. Ztrátu slanosti i výtlačné výšky pramene mohlo způsobit například zemětřesení v roce 1511 nebo dolování černého uhlí na dole Caroli, které dosáhlo bezprostřední blízkosti pramene. Slané vody na Slánsku s větší koncentrací soli než ve vodě mořské dokazují, že starým zprávám o solném prameni ve Slaném, z něhož se kdysi varem získávala sůl, je možné věřit.

 

user-avatar

Václav Pokorný

12. 04. 2019 | 11:00

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu