Karel Friedrich Des Fours Walderode (1904-2000), hrabě, potomek šlechtického rodu Des Fours Walderode a poslední soukromý majitel zámku Hrubý Rohozec na Semilsku.

Karel Friedrich Des Fours Walderode (1904-2000), hrabě, potomek šlechtického rodu Des Fours Walderode a poslední soukromý majitel zámku Hrubý Rohozec na Semilsku. | zdroj: ct24


Podivuhodné miliardové restituce. Pravda o Karlu Friedrichu Des Fours Walderodovi

TÉMATA: restituce | šlechta | zámek | hrubý rohozec | nacisté

user-avatar

Václav Pokorný

7. 09. 2019 | 10:00

Letos v červnu potvrdil odvolací Krajský soud v Hradci Králové restituční nárok rodu Walderode. Šlechtický rod se majetku, jehož je součástí i zámek Hrubý Rohozec, domáhá již od roku 1992. Restituční žádost již od počátku provázely spory o občanství hraběte Karla Des Fours Walderoda i jeho spolupráci s nacisty. Město Turnov s verdiktem soudu nesouhlasí a hodlá podat dovolání k Nejvyššímu soudu.

O rodový majetek přišel Karel Friedrich Des Fours Walderode jako občan německé národnosti na základě Benešových dekretů bezprostředně po skončení druhé světové války. Na svém zámku Hrubý Rohozec u Turnova byl nejprve 5 měsíců internován, ale kolaborace s nacisty mu v té době prokázána nebyla. Vyšetřovací komise Obvodní rady pro Prahu I-VII napsala ve svém vyjádření: „…dle předložených dokladů potvrzujeme, že pan Karl Des Fours Walderode se choval po dobu okupace loajálně k českému národu. Na základě toho žádáme všechny úřady, aby mu vyšly vstříc. Současně se mu povoluje jízda tramvají a není námitek, aby svršky, které mu byly zabaveny, mu byly vydány….“ 

Podle genealoga Petra Stehlíka byl Walderode "od 5. září 1941 příslušníkem německé vojenské tlumočnické čety …, později byl přeložen na Abwehrstelle Prag (Abwehr byla vojenská zpravodajská služba spadající pod Wehrmacht) jako překladatel. V roce 1943 byl propuštěn do civilu, aby se mohl ujmout vedení velkostatku po smrti svého otce Mikuláše Vladimíra. Stejně jako oba jeho bratři byl i Karel Friedrich členem Sudetoněmecké nacistické strany, do které vstoupil v roce 1939. Vzhledem k tomu, že po II. světové válce nebyly uspořádány archívy, nepřišlo se na jeho členství u henleinovců a působnost u Abwehru. Proto mu byla v roce 1947 vráceno československé státní občanství na základě dekretu prezidenta republiky č. 33/45. Přitom dne 12. srpna 1947 se rozhodlo Ministerstvo vnitra neudělovat československé státní občanství osobě nesplňující § 2 odstavec 1 ústavního dekretu č. 33/1945 Sb. (účast v boji za osvobození republiky). 

 Karel Friedrich Des Fours Walderode

Walderode sice svoji žádost opíral o skutečnost, že v období války ukrýval na zámku Hrubý Rohozec archivní fondy ruských legií a významnou část pražského městského archivu, to však ministerstvo za odbojovou činnost nepovažovalo. Nicméně již 16. prosince 1947 ministerstvo vnitra na základě předlohy Magistrátu hlavního města Prahy z roku 1945 vydává osvědčení o zachování československého státního občanství. Toto osvědčení však postrádá rubriku o důvodu nabytí státního občanství. Osvědčení s datem 16. prosince 1947 je sice opatřeno signaturou, ale nebylo zapsáno v materiálech fondu ministerstva vnitra. Z výše uvedených okolností vyplývá, že ministerstvo vnitra se od osvědčení distancovalo a zároveň ho nepotvrdilo.

V roce 1948 požádal Karl Friedrich na Ústředním národním výboru Prahy 1 o zproštění československého občanství a uvedl, že nebyl vojákem a hodlá se stát rakouským nebo francouzským státním občanem. Bylo mu vyhověno a v roce 1949 opustil tehdejší Československo. Rakouské občanství získal již 16. června 1948. 

Johanna Kammerlanderová

Během svého života byl hrabě Karl Des Fours Walderode dvakrát ženatý. První manželství uzavřel v roce 1949 se Sylvií Marií Anicou Galliovou – podle brněnského badatele, doktora Petra Stehlíka, s aktivní nacistkou a vedoucí jedné z organizací Hitlerjugend, jak zdokumentoval v publikaci Skandální pozadí velkých restitučních kauz šlechty z roku 2003. Jeho druhou manželkou se pak stala jeho právní zástupkyně Johanna Kammerlanderová, kterou si vzal v roce 1995 ve svých devadesáti letech. Po sametové revoluci požádal o české občanství, které po dvou letech získal. O navrácení jeho občanství se zasadil tehdejší ministr vnitra Jan Ruml i přes protest generální prokuratury. Poté hrabě obratem podal žádost o vrácení majetku v restituci.

Vzhledem k tomu, že byl prokazatelně členem nacistické strany, různá soudní líčení trvala 27 let. O vrácení třímiliardového majetku nejprve rozhodl soudce okresního soudu v Semilech Michal Polák a poté odvolací soud v Hradci Králové. Samotný Karel Walderode se vítězného verdiktu nedožil. Zemřel v roce 2000 a jeho rodového majetku si tak nejspíš užije Rakušanka Johanna Kammerlanderová, která se o něj už léta soudí.

user-avatar

Václav Pokorný

7. 09. 2019 | 10:00

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu