Holešov na počátku 20. století

Holešov na počátku 20. století | zdroj: ct24.ceskatelevize.cz


Pogrom proti Židům v Holešově zinscenovali českoslovenští vojáci

TÉMATA: židé | antisemitismus | ghetto | holešov | českolsovensko | 1918 | armáda | vojáci

user-avatar

Václav Pokorný

3. 12. 2018 | 09:00

Pogromy, rasové nepokoje zaměřené proti Židům, se v 19. a 20. století odehrávaly nejen v Rusku, Polsku nebo Argentině, ale bohužel i v Československu. Ten v moravském Holešově z roku 1918 byl dokonce akcí příslušníků československé armády.

Před 100 lety, krátce po vzniku mladé Československé republiky, došlo v moravském městečku Holešov k pogromu na místní židovskou komunitu.

Že se něco chystá, se v městečku šuškalo už pár dní před osudnou nocí z 3. na 4. prosince 1918. Po městě se svévolně potloukala skupina vojáků, která přijela z Moravské Ostravy. Na pogrom se důkladně připravovali popíjením v místní hospodě a verbováním spojenců mezi místními občany.  Přeřezali také telegrafní a telefonní dráty, aby se okolní svět o akci dozvěděl co nejpozději.

Jeden z organizátorů pogromu podle svědectví vyřvával: „Tak co bude se Židy? To se nesmí nechat! Všichni musejí pryč! Máme tu vojáky a ti na ty židáky půjdou s námi…Seš vlastenec? Když seš vlastenec, tak nemůžeš stát stranou, až půjdeme na Židy!“

Pak vojáci nově vzniklé československé armády zaútočili. Došlo na rabování, znásilňování i vraždy. Za sebou nechali vydrancovaných 51 domů a 26 obchodů, požáry a zničenou modlitebnu. Jedna židovská dívka jménem Terezie Kappová byla prý znásilněna čtrnáctkrát. “Hrdinní” příslušníci armády mladého státu řádili do čtyř hodin ráno a pak se vydali směrem k Moravské Ostravě.

Následujícího dne nepokoje dále pokračovaly napadáním místních občanů a ani vojenská setnina o 120 mužích, která dorazila v 5 hodin ráno z Kroměříže, na jejich potlačení zdaleka nestačila. K nim se navíc stále přidávali další lidé, kteří do města přicházeli na tradiční trh. Po deváté hodině ráno již nepokoje potlačovalo celkem 250 vojáků spolu s místními četníky a úředníky státní správy. Konečný klid zajistil až příjezd další nesrovnatelně lépe vyzbrojené vojenské skupiny z Brna v poledne 4. prosince, která byla dokonce nucena umístit na náměstí dva kulomety.

Celková škoda byla orgány vyšetřujícími pogrom odhadnuta na 5 miliónů korun. Při četnických prohlídkách byly uloupené předměty nalezeny ve 126 domácnostech a dokonce ve věži místního katolického kostela. Noční běsnění mělo i své oběti. O život přišli dva muži, kteří se před několika dny vrátili z bojů první světové války. Třiačtyřicetiletý Hugo Gretzer byl zastřelen, protože poznal v jednom ze zlodějů svého bývalého spolubojovníka z fronty. Dalším byl jednadvacetiletý Heřman Grünbaum, který byl probodnut bodáky, když vystřelil na obranu svého domu. 

Jednadvacet důstojníků, poddůstojníků a vojínů, kteří se pogromu účastnili, soudilo vojenské zastupitelství v Olomouci. Vrah Heřmana Grünbauma, četař Josef Novák, dostal 10 let vězení a organizátor útoku, vojín Adamčík, osm let. Bylo také obžalováno patnáct holešovských občanů, kteří se však u soudu vymlouvali na opilost, jež platila za polehčující okolnost. Přihlížející a svědci jim navíc dodávali informace, jak mají vypovídat. Strategie to byla velmi dobrá, neboť třináct pachatelů vyfasovalo v průměru dva roky vězení.

Pogrom na židovskou komunitu v Holešově, kterou rozpoutal oddíl českých vojáků a do kterého se zapojili i místní občané, dobový tisk právem označil za “hanebnou skvrnu na těle mladé československé republiky”.

 

user-avatar

Václav Pokorný

3. 12. 2018 | 09:00

> ExtraStory   |   Inzerce