Dne 15. listopadu 1939 se v Praze konal pohřeb Jana Opletala (1915-1939). Za jeho rakví kráčely tisíce studentů.

Dne 15. listopadu 1939 se v Praze konal pohřeb Jana Opletala (1915-1939). Za jeho rakví kráčely tisíce studentů. | zdroj: pametnaroda.cz


Pohřeb Jana Opletala přerostl v demonstraci, Hitler vyhrožoval vybombardováním Prahy

TÉMATA: praha | protektorát | demonstrace | okupace | 1939 | nacisté | třetí říše | studenti

user-avatar

Yvonne K.

16. 11. 2019 | 11:00

Pohřeb studenta medicíny Jana Opletala, kterého německé pořádkové jednotky zastřelily při demonstraci konané v den 21. výročí vzniku Československa, vyústil v další velký protest proti okupační moci.

Pohřeb měl začít v Praze a pokračovat v Opletalově rodišti, Lhotě nad Moravou nedaleko Litovle. Česká policie se obávala dalších nepokojů a snažila se jim předejít. Hlavní studentští organizátoři se museli policejnímu řediteli zavázat podpisem, že ručí za klid a pořádek v den pohřbu. Policie též podstatně zkrátila původně zamýšlenou trasu pohřbu a zakázala přednes Nezvalovy básně Za Janem Opletalem. 

Již od rána proudily zástupy studentů na Albertov, odkud měl průvod vyrazit. Prostranství před prosekturou, kde bylo medikovo tělo uloženo, se zaplnilo několika tisíci lidí. Když přijel pohřební vůz, nejbližší Opletalovi přátelé vzali rakev a nesli ji k němu. Do pohnutého ticha začal dav spontánně zpívat hymnu.

„Byly to tisícové davy študáků, kteří mu šli na pohřeb, když měl patnáctého pohřeb. Průvod šel nejdříve kolem Karláku a poté k Wilsonovu nádraží, kde byla rakev naložena, a byl odvezen do svého rodiště. Tam byl pohřben,” líčil pro Paměť národa Miloslav Fencl, který se jako student architektury na pražské ČVUT účastnil demonstrace 28. října i pohřbu Jana Opletala. 

Akce probíhala v klidu a důstojně pod ochranou české policie. Když se pak ale lidé začali rozcházet, začali provolávat různá protinacistická hesla a docházelo i k různým potyčkám. Údajně bylo napadeno auto K. H. Franka a byl zbit jeho řidič.

Nejvíce střetů mezi demonstranty a policejními silami se odehrálo v okolí Karlova náměstí. Srážky s policií byly zřejmě záměrně vyvolány gestapem, aby okupační moc měla záminku brutálně zakročit. Cílem bylo zastrašit český národ a zabránit dalším protestům proti okupaci. 

Adolf Hitler hledí z oken Pražského hradu, 15. březen 1939.

Na následující den svolal Hitler do Berlína schůzku, na níž se mělo rozhodnout o následném postupu. Kromě Hitlera se zúčastnili Himmler, Bormann, Frank, von Neurath a další. Frank s sebou přivezl svého osobního řidiče, který dostal během demonstrací od Čechů do nosu. Jeho modřiny měly demonstrovat, jak se v Praze zachází s německou menšinou. Výsledkem bylo schválení plánu „Sonderaktion Prag vom 17. November 1939“, na jehož provedení měl osobně dohlédnout K. H. Frank.

Hitler se k pražským událostem vyjádřil následovně: „15. březen byl můj velký omyl. Lituji, že jsme s Čechy nenaložili jako s Poláky. Události 28. října a 15. listopadu ukazují, že Češi nezasluhují jiný osud... Z toho důvodu nařizuji: Zastavení českých vysokých škol na tři roky. Jakékoliv demonstrace dát ihned potlačit... Nebudu se ostýchat do ulic postavit třeba i děla. Do každého hloučku se bude střílet kulomety. Bude-li ještě nějaká demonstrace, srovnám Prahu se zemí...“

V noci a časných ranních hodinách 17. listopadu 1939 vtrhli němečtí pořádkoví policisté spolu s jednotkami SS na vysokoškolské koleje v Praze, Brně a Příbrami. Zatčeno bylo přes 2000 studentů. Zatčené odváželi do věznice na Pankráci a do kasáren v Ruzyni, kde Němci zastřelili devět funkcionářů studentských spolků. Část studentů byla propuštěna, přes 1260 jich ale skončilo v koncentračním táboře… 

„Represi unikli hlavně ti, kteří byli Pražáci, takže bydleli u svých rodičů, nebo studenti, kteří žili na privátech,“ uvedl pro Českou televizi historik Jindřich Marek.

35 studentů v koncentračním táboře zahynulo, další byli do přelomu let 1942 a 1943 postupně propouštěni.

Studenti, kteří uprchli do zahraničí, pak za podpory Union Students of England a československé exilové vlády iniciovali prohlášení, podle kterého byl 17. listopad vyhlášen Mezinárodním dnem studentstva. Dodnes je tento svátek jediným výročím mezinárodního významu, které má svůj původ v Čechách.

O 50 let později se připomínka památky Jana Opletala stala jedním z impulzů ke svržení komunistického režimu v Československu.



user-avatar

Yvonne K.

16. 11. 2019 | 11:00

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu