Polští archeologové luští poškozené nápisy a reliéfy v chrámu v Gebelein.

Polští archeologové luští poškozené nápisy a reliéfy v chrámu v Gebelein. | zdroj: scienceinpoland.pap.pl


Poláci odkrývají neznámý chrám egyptské královny Hatšepsut

TÉMATA: archeologie | objevy | egypt | faraoni | hatšepsut

user-avatar

Irena Gruberová

16. 11. 2015 | 10:30

Skalní chrám z doby vlády královny Hatšepsut objevil v egyptském Gebeleinu tým polských archeologů z Varšavské univerzity. Má dvě místnosti a je ve velmi špatném stavu. Už v době starověku byl totiž vystaven pustošení.

Místní úřady sice o nalezišti v Gebeleinu věděly, ale dosud ho žádný z archeologů nezkoumal, pravděpodobně je odrazoval špatný stav památky. Nedávný výzkum prováděný polskými badateli však přinesl překvapivé výsledky.

„Chrám byl zasvěcen dvěma bohům. Je mimo pochyb, že jednou z nich byla bohyně Hathor s kultovním přízviskem Paní z Gebeleinu. Druhým božstvem byl Amun-Ra. Bohužel nápisy s jeho jménem se nedochovaly a je potřeba dalšího výzkumu, aby tato hypotéza mohla být potvrzena,“ uvedl člen polské expedice Daniel Takács.

Takto byla zobrazována bohyně Hathor.

Faraon Achnaton, jenž vládl ve 14. století před Kristem, provedl v Egyptě radikální náboženskou reformu, kdy zavedl státní kult jediného, slunečního boha Atona. Nařídil z chrámů odstranit podobizny jiných božstev včetně dosud hlavního ochránce faraonů boha Amona. Hathor, jejímž atributem byly rohy, symbolizující propast, v níž vychází Slunce za svítání a do níž se ponořuje za soumraku, byla na rozdíl od jiných bohů této eliminace ušetřena.

„Nejzáhadnější je, že v chrámu chybí královská jména,“ upozornil šéf archeologické výpravy Wojciech Ejsmond. „Staroegyptští vládci rádi nechávali svá jména tesat do zdí, aby byla lidem na očích. Občas ničili jména předchozích králů a nahrazovali je svými,“ vysvětlil.

Podrobným výzkumem reliéfů a nápisů došli polští archeologové překvapivě ke zjištění, že chrám byl postaven už v době vlády královny Hatsepšut, jejíž jméno mělo být vymazáno z historie. To, že byla v chrámu tato vladařka vyobrazena, naznačují mimo jiné fragmenty zachovalých hieroglyfických nápisů s koncovkami ženských jmen a rovněž rovněž kontext, v němž je kartuše (oválný rámeček se zápisem královské titulatury) umístěna.

Hatšepsut byla královna 18. dynastie, která vládla v letech 1479/1473–1458/1457 př. n. l. starověkému Egyptu.

Hatšepsut se po smrti svého manžela Thutmose II. ujala vlády coby regentka jménem nezletilého nevlastního syna Thutmose III. Později si přivlastnila titul faraona a na veřejnosti vystupovala se všemi symboly královské moci – nosila obřadní vous i mužské oblečení. Mnoho let se vědci domnívali, že chtěla získat veškerou moc pro sebe a že její ambiciozní stavební činnost i to, že se nechala zobrazovat s veškerými atributy moci, dělala ve snaze legitimizovat svoji vládu na úkor nevlastního syna.

„Nyní se předpokládá, že situace byla mnohem složitější. Královna Hatšepsut vládla společně s mladičkým Thutmosem III., aby zajistila stabilitu Egypta. Hodně jejích akcí vedlo k posílení pozice mladého krále, objasňuje Ejsmond. „Možná mnoho let po její smrti, díky složité dynastické situaci, se Thutmose III. obával, že jiná ctižádostivá královna by mohla převzít moc a odstavit od vlády jeho vlastního syna. To jej mohlo přivést k rozhodnutí odstranit zmínky o Hatšepsut coby vládnoucí faraonce podle zásady – když to není vyryto v hieroglyfech, jako by se to nikdy nestalo. Ale to je jen jedna z mnoha teorií. Proč chtěl její jméno vymazat, je stále záhadou,“ podotkl Ejsmond.

Hašepsut nebyla ani první, ani poslední ženskou faraonkou v historii Egypta. Nicméně staří Egypťané se ostatní královny nepokoušeli z historie vymazat. Proto tak vědce udivují soustavné snahy jméno Hatšepsut vyzmizíkovat. Další výzkum skalního chrámu v Gebelein možná poskytne více informací o vládě této tajemné egyptské panovnice.

 

user-avatar

Irena Gruberová

16. 11. 2015 | 10:30

> ExtraStory   |   Inzerce