Bona Sfroza byla vzdělaná a schopná, nakonec ji otrávili kvůli penězům

Bona Sfroza byla vzdělaná a schopná, nakonec ji otrávili kvůli penězům | zdroj: ancientpages.com


Polská královna Bona Sforza byla zrazena a zavražděna

TÉMATA: ženy | královny | polsko | vraždy | jagellonci

user-avatar

chalkon

20. 02. 2019 | 10:00

Byla velmi chytrá, říkalo se o ní, že se rádá hádá, dokáže být arogantní a panovačná, ale nikdo jí neupíral, že je také schopná a inteligentní. Měla mnoho obdivovatelů, ale stejně početné byly i řady jejích nepřátel. Řeč je o polské královně Boně Sforze.

Bona Sforza byla italská šlechtična, která se stala polskou královnou svým sňatkem se Zikmundem I. Starým. Narodila se v Miláně v roce 1494  jako druhá dcera lombardského velmože, titulárního milánského vévody Giana Galeazza Sforzy a jeho manželky Isabely Aragonské. Šuškalo se, že její otec byl otráven ve stejném roce, kdy se narodila. Intriky rozhodně nebyly cizí ani milánské společenské smetánce, takže vyloučit se to nedá.

Sforza žila se svou matkou pod ochranou svého strýce Ludovica il Mora. To ale rozhodně nebyl žádný přítel nebo ochranitel rodiny Sforzů. Pobyt na jeho hradě tak spíše připomínal pobyt ve vězení. Podařilo se jim ale nakonec Milán opustit a zbudovat si nový domov na ostrově Bari. Tam se Bona začala vzdělávat, matka jí ale současně hledala vhodného ženicha.

Mezi několika vhodnými uchazeči byl nakonec zvolen ovdivělý polský král Zikmund I. Starý, bratr českého a uherského krále Vladislava Jagelonského. Svatba proběhla roku 1518 v Krakově. Zikmundovi bylo v té době 54, Boně 24 let. Zigmund byl starý a unavený životem, Bona naopak plná života, chtěla se bavit a užívat si. Bylo jasné, že tohle nebude úplně ideální pár. Lucas Cranach mladší: Deset miniatur členů Jagellonské rodiny z roku 1565. Bona Sforza druhá zleva v horní řadě.

Bohužel přišla o dvě své děti. Jedno zemřelo při porodu, druhé potratila při lovu na medvěda, kdy medvěd vyplašil jejího koně a ona z něj spadla. Později se jí narodily tři dcery a syn, jejichž výchově se ale příliš nevěnovala. Místo toho se čím dál více zajímala o politiku a řízení státu. Navíc se starala o nemocného manžela, takže vladařské povinnosti padaly stále více na její bedra. To jí ale vůbec nevadilo, nebyla typem ženy, co by dokázal jen tak nečinně sedět na trůně.

Hned od počátku svého pobytu v Polsku usilovala o silné politické postavení. Kromě svého dvora vytvářela okruh svých obdivovatelů a příznivců. Podařilo se jí získat od  papeže Lva X. právo zasahovat do obsazování významných církevních úřadů.

Bona považovala za jeden z nejdůležitějších nástrojů k realizaci politických plánů a posílení královské moci přístup k vysokým finančním prostředkům. Stále zvětšovala svá dominia a hromadila majetek i kapitál, nikoliv pro osobní spotřebu, ale aby Jagellonci získali finanční nezávislost. 

Jenže měla i mocné nepřátele. Těmi nejmocnějšími byl rod Habsburků.  Habsburkové chtěli mít v Polsku svého spojence či spíše vazala, zatímco Sforza razila spojenectví s Francií. Usilovala i o upevnění dobrých vztahů s Osmanskou říší a kontaktovala Roxelanu, nejvýznamnější ženu sultána Sulejmana I. 

Po smrti manžela se situace zkomplikovala. Na trůn usedl jeho syn Zikmund II., který ale svou matku nenáviděl. Když Bona pochopila, že porozumění se synem nebude možné, rozhodla se Polsko opustit a uchýlit se na ostrov Bari, což realizovala v roce 1556. Musela se při tom, na žádost šlechty, zříci všech statků v Polsku.

Rok nato, 19. listopadu roku 1557, ji otrávil její dvořan, důstojník Gian Lorenzo Pappacoda. Iniciátory vraždy byli ovšem španělští Habsburkové, kteří tak chtěli uniknout splácení půjčky 430 000 dukatů, které Bona půjčila vévodovi z Alby, ministrovi španělského krále Filipa II. Otrávení královny Bony od polského malíře Jana Matejka.

Královna Bona nebyla oblíbená, protože dosud žádná královna nevstupovala do politiky tak otevřeně jako ona. Doboví kronikáři ji označovali za chtivou moci, přesto však pro Polsko udělala mnoho dobrého. Nechala obdělat velké plochy úhorů, osídlovala pustiny, budovala mosty, mlýny, pily; zvelebovala města ve svém držení a stavěla obranné tvrze. 

Díky ní se na polské stoly dostala řada dosud zde neznámých potravin, např. rajče, květák, brokolice, špenát, artyčoky aj., stejně jako špagety a různé kořenicí přípravky, které královna milovala. Za ní vzrostla v Polsku i spotřeba vína, které postupně vytlačovalo medovinu. 

Často říkala: "U vás leží dukáty na chodnících, jen se shýbnout a sebrat je. Nikdo je nechce? Tím lépe pro mne". Když odjela z Polska, zanechala za sebou dokonale fungující královské majetky, vynášející velké důchody. Její syn a později i další králové nedokázali tento stav udržet a většinu svých statků rozdali magnátům, aby si koupili jejich loajalitu. 

 

user-avatar

chalkon

20. 02. 2019 | 10:00

> ExtraStory   |   Inzerce