Bitva u Wizna se často přirovnává k legendární bitvě u Thermopyl, v níž spartský král Leonidas se svými věrnými muži bránil průsmyk před obrovskou perskou přesilou.

Bitva u Wizna se často přirovnává k legendární bitvě u Thermopyl, v níž spartský král Leonidas se svými věrnými muži bránil průsmyk před obrovskou perskou přesilou. | zdroj: allthatsinteresting.com


Polské Thermopyly se říká bitvě u Wizny, 800 Poláků tu vzdorovalo 40 tisícům Němců

TÉMATA: druhá světová válka | polsko | vojáci | bitvy

user-avatar

Tomáš Chalupa

6. 03. 2019 | 09:30

Mezi 7. a 8. zářím roku 1939 se hrstka Poláků bránila na opevněné linii proti 40 tisícům Němců, kteří se valili do země. Poláci vydrželi statečně vzdorovat neuvěřitelné tři dny.

Měli přitom být smeteni během pár desítek minut. Poláci bojovali pod vedením kapitána Wladyslawa Raginise. Tento důstojník přísahal, že zadrží Němce tak dlouho, jak to bude možné. A svou přísahu bezezbytku dodržel. Tři dny on i jeho vojáci bojovali bez oddechu v předem ztracené bitvě. Na konci boje nařídil Raginis všem zbylým bojovníkům, aby se vzdali. Sám nalehl na odjištěný granát a spáchal sebevraždu.

Boj probíhal kolem malé vesnice Wizna. Poláci ji museli po krátkém boji vyklidit a opevnili se na břehu řeky Narew. Ženisté vyhodili do vzduchu všechny mosty, takže Němcům nezbývalo, než se přes řeku dostat jinak. V malých skupinkách se brodili v noci, ale vždy byli odraženi. Poláci měli k dispozici jen pár kulometů a šest děl, Němci disponovali také třemi stovkami tanků, nepřeberným množstvím děl a minometů a měli k dispozici i leteckou podporu.

Obránce převyšovali v počtu 60:1. Navíc v jejich čele stál možná nejlepší německý generál druhé světové války, legendární Heinz Guderian. Tento génius strategie a taktiky se musel tři dny zaobírat hloučkem Poláků a nebyl schopen je porazit.

Nařídil dokonce letectvu shodit na polské pozice letáky s výzvou, aby se vzdali. Samozřejmě to na obránce, bojující o vlastní zemi, nemělo žádný vliv. Použil ale argument, který obránci dobře věděli. Země je poražená, jejich odpor nemá smysl, všude jinde už německá vojska postoupila hluboko do Polska. Smrt v takové chvíli je zbytečná. Hrdinný kapitán Władysław Raginis

Raginis na tuto výzvu reagoval právě složením přísahy před svými muži, že on své postavení nikdy neopustí. Tento příklad hrdinství na jeho muže silně zapůsobil a ti byli odhodláni bojovat až do konce. Psychologická válka ale pokračovala, když Němci hrozili, že od této chvíle bude každý zajatý Polák zastřelen. V takové chvíli už těžce zraněný Raginis nemohl své muže nutit k dalšímu boji, a nařídil jim složit zbraně. Sám ovšem nehodlal padnout do německých rukou živý a raději spáchal sebevraždu tím, že odjistil granát, který ho na místě roztrhal.

I tak bylo zajato jen pár desítek mužů, zbytek padl v bitvě. Boj u Wizny je dodnes jedním z největších příkladů hrdinství v polských dějinách. Guderian po válce ve svých pamětech musel nějak vysvětlit, proč nedokázal Poláky porazit. Sváděl to na komplikace se stavbou mostů. U norimberského tribunálu uvedl, že Wizna byla dobře bráněná důstojníky z blízké vojenské školy. Nikdy ale plně nevyslovil uznání Raginisovi ani jeho spolubojovníkům.

user-avatar

Tomáš Chalupa

6. 03. 2019 | 09:30

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu