Zlatý náramek byl nalezen u polského města Jasło v Podkarpatském vojvodství na jihovýchodě Polska.

Zlatý náramek byl nalezen u polského města Jasło v Podkarpatském vojvodství na jihovýchodě Polska. | zdroj: gorlice.tv


Polský farmář našel 2 500 let staré zlaté náramky. Nenechal si je a nález oznámil

TÉMATA: archeologické objevy | Polsko | Karpaty | doba bronzová

user-avatar

Irena Gruberová

9. 07. 2015 | 08:30

Při polních pracích nedaleko polského města Jasło v Podkarpatském vojvodství objevil polský farmář, který si přál zůstat v anonymitě, tři zlaté náramky svázané zlatým drátem. Neprodleně o tom informoval archeology.

Podle předběžných odhadů náramky pocházejí z doby mezi 1 600 až 400 lety před naším letopočtem. Pravděpodobně patřily lidem, kteří do karpatského podhůří přišli z druhé strany Karpat. Archeologové hodlají místo nálezu prozkoumat, aby určili, zda se jedná o zakopaný poklad, anebo – což je pravděpodobnější – o pozůstatky pohřebiště. Uvedl to Jan Gancarski, ředitel Podkarpatského muzea ve městě Krosno, kam byly nalezené artefakty převezeny. Ten také ocenil nálezce za to, že se zachoval čestně a cenný nález okamžitě ohlásil. „Jeho postoj je chvályhodný,“ řekl. „Doufám, že obdrží adekvátní odměnu od ministerstva kultury,“ dodal.

Gancarski však odmítl novinářům prozradit jméno nálezce i místo, kde byly náramky nalezeny. Rovněž nechtěl sdělit gramáž zlata. V nejbližší době se archeologové chystají provést v místě nálezu vykopávky a neradi by se tak připravili kvůli hledačům kovů o další možné zlaté poklady.

Zlatý náramek spojený drátkem

V 90. letech minulého století tým Jana Gancarského odkryl v okolí města Jasło více než 160 tisíc historických artefaktů, z nichž ty nejstarší sahají do doby 4000 let před Kristem. Nejvýznamnější archeologická lokalita pak leží u vesnice Trzcinica, na jejímž místě na přelomu 2. a 3. tisícíletí před naším letopočtem založili první osadu tvůrci takzvané mierzanowické kultury. Po nich sem kolem roku 1600 před naším letopočtem přišli z území dnešního Maďarska, Slovenska a Rumunska nositelé otomanské kultury, jedné z nejvýznamnějších karpatských kultur doby bronzové. Postavili tu pevnost, jíž se přezdívá Trója severu. Některé z nalezených bronzových předmětů této kultury totiž prozrazují kontakty zdejšího lidu se starobylou Trójou. Pevnost však byla už kolem roku 1 300 před Kristem opuštěna a na jejích troskách si jeden ze slovanských kmenů z Malopolska vybudoval v 8.století nové hradiště, chráněné desetimetrovými valy. To zřejmě shořelo na konci vlády polského panovníka Měška II. (990 – 1034), jenž byl synem českého knížete Boleslava I. Chrabrého. Na jeho místě před pár roky vznikl archeologický skanzen nazvaný Karpatská Trója.  

user-avatar

Irena Gruberová

9. 07. 2015 | 08:30

> ExtraStory   |   Inzerce