Witold PIlecki dobrovolně odešel na misi do koncentračního tábora, nepřežil až komunistické procesy

Witold PIlecki dobrovolně odešel na misi do koncentračního tábora, nepřežil až komunistické procesy | zdroj: wikipedia.com


Polský odbojář šel dobrovolně do Osvětimi, po válce ho komunisté popravili

TÉMATA: polsko | druhá světová válka | koncentrační tábory | komunismus | zločiny

user-avatar

Tomáš Chalupa

27. 08. 2015 | 08:27

Zní to jako ten nejšílenější plán na světě, ale fungoval. Polský odbojář Witold Pilecki se dobrovolně nechal zavřít do koncentračního tábora. Cílem bylo, aby se spojenci dozvěděli o tom, co se v továrnách na smrt skutečně děje. Pilecki se toho ujal.

Witold Pilecki byl po okupaci Polska členem podzemní Tajné armády a později Zemské armády, která se zformovala v únoru 1942. V Polsku se příliš nevědělo, co se děje za ostnatými dráty koncentračních táborů. Bylo navíc nutné přesvědčit spojence, zejména Angličany, že tábory je třeba napadnout. Pilecki svým nadřízeným představil plán na proniknutí do tábora pod falešnou identitou. Nadřízení souhlasili, Pilecki měl vyrazit do akce.

Dostal falešné dokumenty na jméno Witold Serafinski a 19. srpna 1940 se dostal záměrně do ulic Varšavy zrovna ve chvíli, kdy tam Němci prováděli rozsáhlé zatýkání. Zatčen byl i Pilecki a skončil ve vězení. Tam ho Němci dva dny byli gumovými obušky, než ho odeslali do Osvětimi. Jeho číslo bylo 4859. Mise zatím probíhala dobře.

V táboře rychle poznal, že přežití bude těžké. Dostal zápal plic, velmi strádal, přesto se mu podařilo zorganizovat odbojovou skupinu Svaz vojenské organizace. Organizace získávala příděly potravin zvenčí, zajišťovala zprávy dovnitř i ven, zvyšovala morálku vězňů. Vězni dokonce postavili primitivní vysílačku, kterou mohli vysílat zprávy přímo z tábora do štábu polského odboje. Vězni postavili vysílačku z dílů, které se jim podařilo ukrást nebo vyměnit na černém trhu. Stavěli ji sedm měsíců, ale v listopadu 1942 ji raději rozebrali, protože hrozilo její odhalení.  Zprávy byly mimořádně důležité, spojenci díky nim poprvé dostali ucelené informace o fungování koncentračního tábora.

Pilecki doufal, že spojenci na tábor zaútočí a vězně osvobodí. Nic takového ale spojenecké velení neplánovalo. Když Pilecki zjistil, že se útok konat nebude, rozhodl se uprchnout a osobně přesvědčit velení, že útok je nezbytný. Společně s dalšími dvěma vězni 27. Dubna přemohl na noční směně stráže a uprchl z tábora.

Tragedií bylo, že polská Zemská armáda tábor osvobodit chtěla, ale neměla na to dostatek lidí, Britové zase nevěřili, že Pilecký mluví pravdu. Jeho zprávy o zvěrstvech nacistů se jim zdály přehnané. Britové odmítli poskytnout i leteckou podporu pro případ polského útoku na Osvětim. Ani Rusové, kteří v roce 1944 byli již blízko tábora, nebyli ochotni nijak pomoci polskému odboji s osvobozením Osvětimi.

Pilecki se mezitím připojil k Varšavskému povstání, bojoval na odlehlé pevnosti Chrobry II. Dva týdny vzdoroval se svými spolubojovníky Němcům, než pevnost padla a Pilecki putoval do zajateckého tábora. Když byl v roce 1945 osvobozen, netušil, že mu zbývají poslední tři roky života. Podobně jako českoslovenští komunisté, i ti Polští se rychle vypořádali se svými válečnými hrdiny. Pilecki byl obviněn ze špionáže, přípravy atentátů, přechovávání zbraní a mnoha dalších přečinů. U soudu proti němu zuřivě svědčil i budoucí premiér Polska Józef Cyrankiewicz. Ten přitom sám prošel peklem Osvětimi. Politický proces skončil vynesením rozsudku smrti. Pilecki byl popraven 25. května 1948. Jeho poslední slova byla:  Ať žije svobodné Polsko. Jeho hrob se nikdy nenašel. 

 

user-avatar

Tomáš Chalupa

27. 08. 2015 | 08:27

> ExtraStory   |   Inzerce