Kousek liturgické látky, kterou otec královny Kleopatry věnoval chrámu.

Kousek liturgické látky, kterou otec královny Kleopatry věnoval chrámu. | zdroj: scienceinpoland.pap.pl


Polští archeologové našli vzácný dar od otce královny Kleopatry

TÉMATA: kleopatra | starověký egypt | luxor | archeologické objevy

user-avatar

Irena Gruberová

20. 07. 2015 | 09:45

Dar od otce legendární egyptské královny Kleopatry našli polští archeologové během vykopávek ve starověkých Západních Thébách (dnešním Luxoru). Jde o kus lněné látky s hieroglyfy, kterou faraon Ptolemaios XII. věnoval egyptskému chrámu.

Vzácný artefakt objevili polští archeologové v několik metrů hluboké šachtě hrobu egyptského hodnostáře z období Střední říše (asi 2000 let před naším letopočtem). Hrob je součástí pohřebiště Šejch Abd el-Kurna, kde později žili jako poustevníci koptští křesťanští mniši.

„Možná právě mniši, kteří tu žili v poustevně a přinášeli sem z okolí vše, co mohli potřebovat k životu, našli toto plátno v troskách sousedního Hathořina chrámu a napadlo je, že by jim mohlo posloužit k praktickým účelům,“ míní Andrzej Ćwiek z Univerzity Adama Mickiewicze a Archeologického muzea v Poznani. „Máme radost, že jsme tento unikátní předmět objevili,“ dodal.

Na kousku lněné látky je inkoustem napsán text skládající se z hieroglyfických znaků. Dva sloupce kartuší s ornamentálními okraji obklopují jméno faraona Ptolemaia XII., jenž vládl v letech 80 až 51 před Kristem a byl otcem Kleopatry VII. „Ne všechny znaky jsou čitelné, ale Ptolemaiovo jméno lze jasně rozpoznat, stejně jako na Rosettské desce, která umožnila Jeanu Françoisovi Champollionovi vyluštit hieroglyfický text,“ uvedl Andrzej Ćwiek.

Vstup do chrámu bohyně Hathor v Deir el-Medina

Podle odborníků je nalezený kousek látky fragmentem véla – lehké liturgické záclony, kterou se zakrývaly ikony svatých, pravděpodobně socha nějakého boha, která zdobila sousední chrám bohyně Hathor. „Toto vélum pravděpodobně onomu božstvu věnoval Ptolemaios XII. Faraon bezpochyby přispěl k nádheře celého svatostánku. Jeho kartuše visí i na bráně do chrámu, což jasně svědčí o tom, že se na této stavbě podílel,“ řekl archeolog.

Kromě fragmentu véla našli archeologové v sutinách šachty i další předměty jako zbytky nepálených cihel, dřevěné rakve, malé korálky z fajánsu a hliněné pohřební figurky ušebty, které se kladly mrtvým do hrobu, neboť se věřilo, že v záhrobí oživnou a budou svým zemřelým pánům sloužit jako otroci. Výzkum naleziště ještě není zdaleka u konce a vykopávky budou pokračovat až do února 2016.


Ptolemaios XII. Neos Dionýsos nebyl dobrým panovníkem. Zato podporoval kulturu a umění, sám hrál na flétnu – odtud jeho přízvisko Pištec (Aulétés). Jeho postavení v Egyptě bylo natolik vratké, že nakonec vládl už pouze díky podpoře Říma. Za toto spojenectví zaplatil Římu výpalné v hodnotě 6 tisíc talentů (peněžní měna odpovídající zhruba ceně 60 kg zlata nebo stříbra). V letech 58 – 55 př. n. l. byl Ptolemaios nucen uprchnout do Říma, pravděpodobně v doprovodu své mladší dcery, pozdější královny Kleopatry VII. Vládu převzala jeho nejstarší dcera Bereniké IV. Ptolemaios XII. usiloval o podporu Říma pro svůj návrat. Nakonec zaplatil 10 tisíc talentů Aulu Gabiniovi za vojenskou intervenci, s jejíž pomocí převzal v roce 55 př. n. l. zpět vládu do svých rukou. Svou dceru Bereniké nechal popravit a Kleopatru učinil spoluvládkyní.

 

 

 

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

Irena Gruberová

20. 07. 2015 | 09:45