Kamenná hlavice sloupu na Hag Magidu je jedním z reliktům Makúrijského království.

Kamenná hlavice sloupu na Hag Magidu je jedním z reliktům Makúrijského království. | zdroj: scienceinpoland.pap.pl


Polští archeologové odkrývají v Súdánu tajemství zaniklého křesťanského království

TÉMATA: archeologie | objevy | afrika

user-avatar

Irena Gruberová

5. 04. 2016 | 10:00

Makúrie byla jedním z nejvýznamnějších křesťanských núbijských království, přesto o této zemi se ví jen málo. Nejdůležitějšími zdroji o dějinách Núbie jsou různá díla arabských historiků a cestovatelů, avšak takové záznamy jsou často problematické, neboť mnozí arabští autoři byli vůči svým křesťanským sousedům zaujatí a arabské zdroje se omezují hlavně na zprávy o konfliktech mezi křesťanskou Núbií a muslimským Egyptem. V posledních desetiletích se nejlepší metodou získávání informací o Makúrii stala archeologie. V tomto směru se zde činí hlavně polští archeologové.

Starověká Núbie nebyla jednolitým státním celkem, ale existovala zde jednotlivá nezávislá křesťanská království. Jedním z nich byla Makúrie, vzniklá v období 4.–5. století na troskách starověkého Aksumského království. Původně ovládala území kolem Nilu, od třetího do pátého nilského kataraktu, s přilehlými obchodními trasami, oázami i doly.

Když v první polovině 7. století dobyla muslimská vojska Arabů byzantský Egypt, ztratila Núbie kontakt se zbytkem křesťanského světa. Roku 651 vpadla arabská vojska i do Núbie, ale Makúrijcům se Araby podařilo odrazit a uzavřít s nimi dohodu, která jim zajistila relativní mír trvající až do 13. století. Avšak zvětšující se výpady z mamlúckého Egypta a vnitřní sváry vedly v závěru 14. století ke konečnému pádu kdysi tak mocného království. Makúrijští rytíři

Asuánská přehrada v roce 1964 zatopila až polovinu území historické Makúrie, proto UNESCO vyvíjelo značné úsilí, aby se pomocí archeologie zachránilo co nejvíce památek. Na vykopávkách se několik let podílely tisíce odborníků z celého světa. „Jižní část Makúrijského království je vcelku dobře známa díky vykopávkám prováděnými polskými archeology v Ghazali, Banganarti a někdejším hlavním městě Makúrie, Dongole. Severní část je stále terra incognita,“ řekla Dobiesława Bagińska z Archeologického muzea v Poznani.

Od podzimu loňského roku provádějí polští vědci rozsáhlý výzkum v pánvi Letti, ležící asi 350 kilometrů severně od súdánské metropole Chartúmu. Toto archeologické naleziště bylo dosud velmi slabě prozkoumané. Poláci zde nyní objevili pozůstatky starých sídel, hřbitovů a mnoha artefaktů vesměs právě z období Makúrijského království. Tyto nálezy potvrzují zprávy arabských cestovatelů z doby před více než tisíci lety, kdy byla Makúrie bohatou a mocnou zemí, schopnou odolávat muslimské expanzi. Pánev Letti tehdy představovala ekonomickou a kulturní základnu pro hlavní město Makúrie – DongoluDongola – hlavní město Makúrijského království Hora artefaktů

Obzvlášť slibným se pro archeology nyní jeví pahorek Hag Magid, vysoký přibližně šest metrů, rozprostírající se na ploše větší než jeden hektar. „Našli jsme tu středověké sloupy, architektonické prvky a tisíce keramických střepů,“ přibližuje Dobiesława Bagińska. Keramické nádoby pocházejí ze 7. až 13. století. Archeologové jsou přesvědčeni, že pahorek je výsledkem stovek let lidského osídlení – na tomtéž místě se budovaly další a další stavby. To vytvořilo obrovský kopec, tvořený ze zbytků budov, hliněných cihel, kamenných struktur a tunů keramiky. Polská archeoložka Dr. Dobiesława Bagińska na Hag Magidu.

Badatelé předpokládají, že pod pískem leží dobře zachovalé pozůstatky kostela, kláštera a další staveb, skrývajících ještě četná překvapení. Plánují proto v místě provést neinvazivní geofyzikální výzkum. 

Vinice tam, kde je dnes jen vyprahlá poušť

Před více než tisíci lety vypadala pánev Letti podstatně jinak než dnes, kdy krajině dominuje písečná poušť. „V době rozkvětu Makúrijského království tekl poblíž Hag Magidu kanál a zavlažoval celou oblast. Stojí za to poznamenat, že se tu ve velkém rozměru pěstovala vinná réva a že se tu produkovalo víno, jak se můžeme dočíst ze zpráv arabských cestovatelů, kteří se do tohoto křesťanského království vypravili,“ poznamenala Dobiesława Bagińska. Proto je cílem vědců zkoumat i historické klima a úrodu. Ale ještě jedna věc badatele pohání: „Obáváme se, že by Hag Magid mohly zasypat přesouvající se písečné duny, takže bychom přišli o možnost tady v příštích několika dekádách bádat,“ vysvětlila archeoložka.  

user-avatar

Irena Gruberová

5. 04. 2016 | 10:00

> ExtraStory   |   Inzerce