Okřídlený polský husar byl nejobávanějším jezdcem východní Evropy.

Okřídlený polský husar byl nejobávanějším jezdcem východní Evropy. | zdroj: ancientpages.com


Polští husaři byli nejničivější kavalérií, na zádech měli obří křídla

TÉMATA: polsko | kavalerie | armády | vojáci

user-avatar

Tomáš Chalupa

12. 11. 2018 | 12:10

Pokud se na vás řítí tisícovka jezdců s dlouhými kopími, meči a sekerami, kteří navíc mají na zádech ohromné perutě, pak vás možná přepadne nutkání uprchnout z boje. Přesně tak fungovali polští okřídlení husaři. Vnášeli hrůzu a strach do řad nepřátel a stali se nejničivější kavalérií své doby.

Slovo husar původně pochází z maďarského huszár. Byli to původně srbští jezdci, kteří uprchli do exilu a přinesli s sebou své rychlé koně, dlouhá kopí a malé štíty. Balkánská jízda se ukázala být vhodným bojovým prostředkem a stala se chloubou polské armády. První zmínky o polských okřídlených husarech nacházíme kolem roku 1500. Tehdy působili ještě jako podpůrná a průzkumná lehká jízda, složená hlavně z cizích žoldáků.

V polovině 16. století, po nástupu Štěpána Báthoryho, se jejich funkce změnila a stali se obrněnou jízdou, hlavní údernou silou polské armády. Kolem roku 1570 nastal zlatý věk těchto okřídlených jezdců. Polsko tehdy tvořilo unii s Litvou a svedlo mnoho bitev s Rusy i dalšími nepřáteli. Do husarské jízdy už nebyli dávno nabíráni žoldáci, ale jen výkvět polské šlechty. Byla to čest být součástí této elitní jízdy. Proslavila se v bezpočtu bitev – Lubiszew (1577), Byczyna (1588), Kokenhausen (1601), Kircholm (1605), Kluszyn (1610), Chocim (1621), Martynów (1624), Trzciana (1629), Ochmatów (1644), Beresteczko (1651), Polonka (1660), Cudnów (1660), Chocim (1673), Lvov (1675), Vídeň (1683)a  Párkány (1683). V mnoha z těchto střetnutí byli Poláci v početní menšině, přesto dokázali vyhrát.

Byla to právě síla jejich jízdy, která dokázala porazit Švédy u Kokenhausenu v jedné z nejslavnějších bitev. Poláci ztratili 200 jezdců, Švédi 2000. Prohráli, přestože měli velkou přesilu. U Kluzcynu 6200 Poláků na hlavu porazilo 30 tisíc Rusů. Polská jízda měla vypracovanou taktiku, která spočívala prakticky jen v masovém útoku. Ten se opakoval tak dlouho, dokud nebyly nepřátelské šiky proraženy a rozprášeny. Armáda s sebou na vozech táhla velké množství náhradních kopí, takže jezdci si je mohli před každým útokem vyměnit. Byli kromě speciálního odlehčeného dlouhého kopí vyzbrojeni také šavlí nebo sekerou a pistolí nebo krátkou karabinou.

Právě střelné zbraně, tedy přesněji jejich masové zavedení bylo to, co nakonec husary poslalo do propadliště dějin. V roce 1770 byli jako jednotka rozpuštěni, protože už se nehodili do války vedené stále více na dálku mušketami a puškami.

Otázkou je, proč vlastně měli polští husaři svá ohromná křídla. Historikové se shodují, že hlavní efekt měl být psychologický. Husaři tak působili ohromným dojmem, což mělo jistě vliv na morálku nepřátel. Mohli tím také poplašit koně protivníka a podle některých názorů křídla chránila před útokem zezadu. Díky křídlům byl každý husar opravdu impozantním zjevem, při pohledu na tuto kavalerií mnoho nevzdělaných vojáků napadlo, že na ně právě slétají andělé zkázy, aby je poslali do nebe.

user-avatar

Tomáš Chalupa

12. 11. 2018 | 12:10

> ExtraStory   |   Inzerce