Vyhynulí denisované zanechali v některých lidech otisk své DNA jako památku na dávné mezidruhové obcování.

Vyhynulí denisované zanechali v některých lidech otisk své DNA jako památku na dávné mezidruhové obcování. | zdroj: europe1.fr


Pomohl lidem sex s vyhynulými druhy, aby se rozšířili po světě?

TÉMATA: antropologie | vývoj člověka | denisované

user-avatar

Tyrion

4. 04. 2016 | 12:00

Zhruba před 500 000 lety se od vývojové linie vedoucí k modernímu člověku oddělila větev zahrnující denisovany a neandertálce. Nejnovější vědecká studie ukazuje, že tajemní denisované, o nichž téměř nic nevíme, zanechali trvalý otisk v genomech moderních lidí žijících na tichomořských ostrovech – v Melanésii. Podle všeho se předkové tamních lidí zkřížili s denisovany před více než 48 000 lety.

Vědci, kteří svou studii nedávno publikovali v časopise Science, zkoumali vzorky DNA získané od 1 523 lidí z celého světa, včetně 35 lidí žijících v Papuánské Nové Guiney, která je součástí tichomořské Melanésie. Objevili 21 kousků archaické DNA, z níž nejméně tři pocházely od denisovanů.

Tyto fragmenty s sebou nesou jednak geny imunity se schopností rozpoznávat viry a dále pak geny zvyšující hladinu glukózy v krvi a ty, které odbourávají tuk v krvi. Vědci jsou přesvědčeni, že právě tyto geny pomohly moderním lidem adaptovat se na nové nemoci, potravu a klima, když se přestěhovali do nových teritorií.

„Některé z těchto sekvencí, které moderní lidé zdědili po neandrtálcích a denisovanech, pomohly našim předkům přežít a rozmnožovat se,“ uvedl Dr. Joshua Akey, genetik z Washingtonské univerzity v Seattle. Mapy ukazuje, kudy putovaly lidské druhy.

Výzkum rovněž přinesl další důkazy o složitých vztazích mezi lidmi dnešního typu a vyhynulými druhy rodu Homo, k nimž docházelo poté, co naši předci opustili Afriku a vydali se do Evropy a Asie. Vyplývá z něj, že moderní lidé se s neandrtálci zkřížili přinejmenším v pěti časových vlnách a s s denisovany pak nejméně jednou. Denisovanské geny byly detekovány nejen u Melanésanů, ale také Austrálců a filipínských Negritů. Podíl genů na jejich genomu činí 4 až 6 %, zatímco u jiných populací téměř neexistuje. Podle dřívější studie z roku 2013 mají kontinentální Asiaté a američtí Indiáni také příměs denisovanské DNA, ale její podíl je pouze 0,2 %, což je pětadvacetkrát míň než u australoidů.Všechny lidské druhy zřejmě rády putovaly a na svých cestách se potkávaly s jinými druhy a v bujarých orgiích se spolu i pářily.

Vědci ovšem v genomech moderních lidí objevili také rozsáhlé sekvence, které neobsahovaly ani stopy po archaické DNA. Podle nich toto podporuje argument, že existuje cosi unikátně lidského, co je v nich obsaženo. „Jsou to veliké, opravdu zajímavé oblasti,“ potvrdil Joshua Akey. „Je před námi ještě dlouhá, tvrdá práce, abychom plně porozuměli genetickým rozdílům mezi lidmi, denisovany a neandrtálci a tomu, na jaké vlastnosti to mělo vliv,“ dodal vědec.  

Denisované jsou vyhynulí příslušníci rodu Homo (nebo druhu Homo sapiens), blízcí neandertálcům. Bylo nalezeno pouze několik zlomků jejich kostí, první z nich v roce 2008 v Děnisově jeskyni na Altaji v Rusku. Přesto bylo možno provést molekulární analýzu mitochondriální DNA, která denisovany identifikovala jako odlišnou vývojovou větev. Denisované se křížili i s neandrtálci. Genetici v jejich genomu objevili rovněž sekvence, které svědčí o křížení s nějakým evolučně starším druhem člověka. Jakým? To je zatím záhada.

 

user-avatar

Tyrion

4. 04. 2016 | 12:00

> ExtraStory   |   Inzerce