Skutečný Oskar Schindler (vlevo) a filmový v podání Liama Neesona ve filmu Schindlerův seznam (1993)

Skutečný Oskar Schindler (vlevo) a filmový v podání Liama Neesona ve filmu Schindlerův seznam (1993) | zdroj: nadlanu.com


Poněkud rozporuplný hrdina Oskar Schindler: Vydělával na otrocké práci, ale zachránil mnoho životů

TÉMATA: židé | koncentrační tábory | druhá světová válka

user-avatar

Jaroslava Smetanová

22. 05. 2017 | 15:00

Nacista a vykořisťovatel vězňů, nebo spasitel více než tisíce lidí? Zbohatlík z nacistické mašinérie, či hrdina? Oskara Schindlera by mohly charakterizovat oba dva popisy. Sudetský Němec z Československa vydělal za druhé světové války na práci židovských vězňů ve své továrně milióny marek. Zároveň však řadě z nich pomohl zachovat to nejcennější – vlastní život.

Příběh nenápadného obchodníka začíná ve třicátých letech 20.století. Kvůli hospodářské krizi přichází  Schindler o práci a několikrát mění zaměstnání. Příležitost se mu naskytne po obsazení Polska Německem 1. září 1939.  

Polsko jako začátek kariéry

Nacisté rozdělí okupované Polsko do dvou částí. Jednu přímo přičlení k říši. Z druhé se stává generální government, kde je polská samospráva omezena na minimum a většinu organizace vykonávají německé okupační úřady.

Tyto instituce požadovaly obrovský přísun nových pracovních sil. Z Německa, Rakouska i ze Sudet přitahovaly nečekané možnosti v nově okupovaném území stovky dobrodruhů a zlatokopů. Často na úkor židovského obyvatelstva. Rasové norimberské zákony zamezily tisícům židovských občanů studovat, navštěvovat některé obchody nebo cestovat veřejnou dopravou. Židovský majetek podléhal arizaci. Obchody, podniky a továrny tak převzali jmenovaní správci, často příchozí z Německa a připojených území. Bývalí vlastníci zde museli nadále pracovat. Židovské ghetto v Krakově

Oskar Schindler se dvěma kufry přijíždí do Krakova.  Díky šarmu a členství v nacistické straně navazuje kontakty se špičkami okupační správy i armády. Podepřen tajnými vklady židovských investorů, kteří své poslední peníze vloží do jeho podniku, kupuje továrnu v krakovské čtvrti Zablocie a rozjíždí výrobu smaltovaného nádobí.

Schindler nebyl sám, kdo začal rozvíjet své obchodní aktivity v Polsku. Nucené stěhování polských Židů do několika velkých měst a jejich usídlení ve vyhrazených městských částech, novodobých ghettech, vytvořilo příhodné podmínky pro největší průmyslové kolosy Německa, zejména výrobce zbraní. Zaměstnávání Židů z ghetta se vyplácelo více než poskytování obživy polským dělníkům. Židé nedostávali mzdu. Majitel továrny platil okupačním orgánům za každou osobu několik marek na den. Továrny v krakovské oblasti, prosperující díky levné pracovní síle, se orientovaly převážně na výrobu pro armádu. Oskar Schindler se svými dělníky

Pracovní podmínky obyvatel ghetta rozhodně neodpovídaly běžným standardům. Bída, hlad a vyčerpání ve spojitosti s rychlým pracovním tempem dohnalo mnoho Židů na pokraj sil. V Schindlerově továrně se zdá být holé přežití pravděpodobnější. Více jídla, příjemnější prostředí a možnost úkrytu pro nekvalifikované, kterým by jinak hrozilo začlenění do transportů, ze kterých se nikdo nevrací. Deutsche Emailfabrik, jak svou továrnu Schindler nazval, přežije i vyklizení krakovského ghetta a přesunutí jeho obyvatel do pracovního tábora Plaszow nedaleko Krakova.  

Ve dne byl direktorem a v noci hvězda společnosti

Schindler tráví večery s nacistickými a vojenskými špičkami ve velkém stylu. Díky těmto kontaktům a úplatkům nezůstane pro výrobky z Emailie, jak továrnu její zaměstnanci nazývali, žádná brána uzavřena. Her Direktor, jak si nechává Schindler říkat, se sice stal duchovním otcem Emailie, podnik ale fakticky řídil židovský účetní Izák Stern. Díky svému šarmu, Sternově úsilí a práci svých nedobrovolných židovských zaměstnanců Schindler nezřízeně bohatne. Přátelství armádních generálů ho zachrání i ze spárů gestapa. Schindler byl vyhledávaným společníkem při mnoha oslavách a neformálních večírcích, vlastníkem několika bytů a jeho životní úroveň prudce stoupala. Dostávalo se mu ochrany od vlivných přátel a abwehru.

Do bezpečí na Moravu

Štěstí války a s ním spojená prosperita se však obrací. V létě a na podzim 1944 Rudá armáda přešlapuje na hranicích Polska.  Na většinu Židů z Plazsowa čeká již jediná a poslední cesta. Do vyhlazovacího tábora Osvětim. Schindler, který by bez Emailie ale s nahromaděnými miliony mohl vyklidit pole a užívat si, všechny překvapí. S velitelem koncentračního tábora Plazsow vyjedná odkup vězňů a jejich přesun. Tak vznikne proslavený Schindlerův seznam. Na jeho stránkách se dodnes čtenář dozví jména tisíce odvezených a tím zachráněných plazsowských Židů. Schindlerův seznamobsahoval jména asi 700 mužů a 300 žen.

Poblíž svého rodiště, v moravské obci Brněnec, zřídí v objektu bývalé spřádací továrny průmyslový podnik na výrobu zbraní. Přes protesty zdejších obyvatel a administrativní problémy, kdy vlak se ženami uvízne v Osvětimi, se mu podaří přesunout většinu osob, uvedených na seznamu. Ke skupině Schindlerových Židů, jak se brněnečtí zaměstnanci začnou říkat, se přidává i transport osmdesáti osmi můžu z koncentračního tábora Golešov. Na Moravě,  v bezpečné vzdálenosti od vyhlazovacího táborů, pochodů smrti a násilného vraždění posledních vězňů, se skupina dočká konce války a příchodu sovětské armády. V bývalém textilním podniku Löw-Beerů v Brněnci byl postaven tábor, který se stal součástí komplexu koncentračního tábora Groß-Rosen.

Nakonec zůstal sám

Schindler s manželkou Emilií utíká v květnu 1945 do západní zóny. Únik ze sféry sovětského vlivu se mu povede, ale tím ho veškeré štěstí opouští. Manželství skončí rozpadem. Další podnikatelské projekty Herr Direktora dopadnou podobně. Přežívá díky pomoci svých bývalých židovských zaměstnanců. Nakonec se mu dostává oficiálních poct. Zbytek života tráví střídavě oslavován v Izraeli a opomíjen ve svém bytě v německém Hildesheimu. Umírá 9. října 1974 ve věku šedesátišesti let. Oskar Schindler v pozdějším věku

Poslední odpočinek našel na římsko – katolickém hřbitově na hoře Sion v Jeruzalémě. V roce 1980 navštíví spisovatel Thomas Keneally galanterii v Beverly Hills. Majitel obchodu, jeden ze Schindlerových Židů, mu navrhne skvělý námět na knihu. Podle románu pak v roce 1993 vzniká slavný Spielbergův film.

Příběh Oskara Schindlera, zbohatlíka z nacistické mašinerie, otrokáře, ale i zachránce a spasitele tisíce duší tak obletí svět. 

user-avatar

Jaroslava Smetanová

22. 05. 2017 | 15:00

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu