Ponurá neděle vedla ve 30. letech k sebevražedné mánii.

Ponurá neděle vedla ve 30. letech k sebevražedné mánii. | zdroj: messagetoeagle.com


Ponurá neděle: Nejdepresivnější skladba všech dob vyvolala ve své době vlnu sebevražd

TÉMATA: hudba | maďarsko

user-avatar

Yvonne K.

11. 12. 2016 | 10:00

O tom, že hudba působí na naši náladu, nikdo nepochybuje, ale málokdo si uvědomuje, jak hluboce může člověka zasáhnout. Smutným důkazem toho je nechvalně proslulá skladba Ponurá neděle od maďarského skladatele Rezsô Seresse. Krátce po svém vzniku vedla k desítkám sebevražd po celém světě.

Rezsô Seress (1899 – 1968) složil Ponurou neděli v prosinci roku 1932. O okolnostech jejího vzniku se tradují různé legendy. Podle nejčastěji citované verze byla neděle, pršelo a skladatel se nacházel v hluboké depresi, protože jeho snoubenka zrušila jejich zasnoubení. Když mu později skladbu vydali, poslal ji jako důkaz úspěchu své bývalé milence a doufal v usmíření. Odpovědi od ní se však nedočkal. Několik dní nato dostává zprávu, že milenku našli mrtvou – otrávila se a v ruce přitom svírala útržek papíru s názvem jeho písně. Rezsô Seress se živil skládáním barových písní a vystupoval po budapešťských kabaretech. Většinu života prožil v chudobě.

Ve skutečnosti ovšem oním zhrzeným milencem nebyl Seress, šťastně ženatý s krásnou manželkou, ale básník László Jávor. Po rozchodu s přítelkyní složil báseň a požádal pak Seresse, aby text zhudebnil. Píseň původně nazvaná Konec světa končí slovy: “Mé srdce a já jsme se rozhodli to všechno ukončit.” Odráží nejen osobní smutek tvůrců, ale celkovou melancholii své doby, poznamenanou ekonomickou krizí a politickými otřesy, které později vyústí ve světový konflikt. Píseň je natolik tklivá, že vyvolá lavinu sebevraždHudba má obrovský vliv nejen na naše pocity, ale i chování.

Poprvé je skladba hrána na jaře roku 1933 v jedné kavárně v Budapešti. Brzy nato se jeden z muzikantů zastřelí. Před svou smrtí ještě řekne příbuzným, jak je těžce deprimovaný touto melodií, kterou nemůže dostat z hlavy.

O týden později se ve stejném městě oběsí prodavačka a police, která případ vyšetřuje, objeví v jejím ložnici partituru Ponuré neděle.

V roce 1936 policie vyšetřuje sebevraždu jistého Josefa Kellera, který v dopise na rozloučenou citoval několik veršů z této skladby. 

V dalších letech je hlášeno mnoho jiných sebevražd spojených s Ponurou nedělí. Mnozí ze sebevrahů se zastřelili přímo při poslechu písně, jiní se utopili v Dunaji, jeden místní šlechtic si Ponurou neděli nechal na přání zahrát v baru, vyšel ven a prostřelil si hlavu. Maďarská vláda se tím zabývá a nakonec zakáže veřejnou produkci sebevražedné písně.

Ta se ale mezitím už vydala na svou pouť do zahraničí, kde neblaze ovlivňuje životy dalších lidí. V Berlíně se oběsí mladá prodavačka a zanechá po sobě text Ponuré neděle. V New Yorku se udusí plynem mladá typistka; jejím posledním přáním je, aby jí na pohřbu zahráli právě tuto skladbu. Jistý mladík v Římě slyší na ulici žebráka, jak si zpívá tuto píseň, věnuje mu všechny své úspory a skočí z nedalekého mostu. V Americe údajně píseň zavinila na dvě sta dalších sebevraždZ jednoho z oken tohoto domu Rezsô Seress vyskočil.

Noviny o těchto případech široce informovaly a některé rozhlasové stanice se rozhodly přestat skladbu pouštět do éteru. Svému autorovi tak Ponurá neděle nepřinesla potřebnou slávu, ale stala se mu spíše prokletím. Upadal čím dál víc do depresí a nakonec si i on sáhl na život. V roce 1968 ve věku  šedesáti devíti let skočil z okna svého bytu. Pád sice přežil, ale později se v nemocnici uškrtil drátem.

 

témata

user-avatar

Yvonne K.

11. 12. 2016 | 10:00

> ExtraStory   |   Inzerce