Alka velká už je dnes jen na obrázcích nebo vycpaná v muzeu.

Alka velká už je dnes jen na obrázcích nebo vycpaná v muzeu. | zdroj: smithsonianmag.com


Poslední alku velkou zabili rybáři uprostřed bouře

TÉMATA: ptáci | zvířata | vyhynulé druhy | skotsko | ochrana zvířat

user-avatar

Tomáš Chalupa

3. 07. 2019 | 09:00

Alka velká byl nelétavý pták, vyhubený během 19. století. Poslední kusy tohoto živočicha padly za oběť ztroskotancům z rybářské lodi.

Malá rybářská loď plavící se ze skotského ostrova St. Kilda přistála na skaliscích zvaných Stac an Armin. Vyskytovalo se tu mnoho ptáků, ale jeden z nich je výrazně převyšoval svou velikostí. Pták vypadal jako přerostlý tučňák, ale šlo zřejmě o posledního příslušníka rodu alk velkých. Námořníci alku bez problémů chytili, protože velký neohrabaný pták jim neměl jak uniknout. Ale nezabili jej, ale pouze ho svázali a hodili lodě. Zřejmě chtěli ptáka přivézt domů a teprve tam rozhodnout o jeho osudu. Poté vypluli i se svým nákladem na další cestu.

Tři dny se plavili a po celou dobu dokázali ptáka udržet naživu. Jenže čtvrtý den přišla bouře, která hrozila potopit jejich loď a celou posádku poslat do záhuby. Pověrčiví námořníci se domnívali, že na jejich loď seslal ničivou bouři právě onen neznámý černý pták, a tak jej preventivně ubili kameny, aby se zbavili kletby.

Bylo to naposledy, co alku velkou někdo viděl na Britských ostrovech. O čtyři roky později ještě ulovili rybáři jeden pár na ostrově Eldey poblíž Islandu. Samice před nimi neutíkala, protože seděla na vejcích, přesněji jednom vejci. Námořník při chytání samice ale vejce rozšlápl a tím definitivně poslal celý rod alek velkých do historie. Nikdy potom už nikdo tyto nelétavé ptáky neviděl.

Ještě v 15. století přitom byly ostrovy plné početných kolonií alk, které čítaly až statisíce kusů. Od 16. století ale postupně začali přicházet do teritorií alk rybáři a začali jejich kolonie decimovat.  Tím začala rychlá a nezvratná cesta tohoto druhu k vymření. Smůlou pro alky bylo, že byly schopné žit jen na poměrně malém teritoriu v Severním moři, které bylo vždy plné rybářů. Žily ve velkých koloniích na několika málo ostrovech, takže jejich vybití nebylo nijak složité ani náročné.

Ještě v roce 1718 byl Funk Island tak přeplněný alkami, že na něj podle zápisků námořníků „nebylo možné vstoupit bez vysokých bot, protože každý krok znamenal šlápnout na jednoho takového ptáka“. Námořníci se na Funk Islandu rádi zastavovali, aby zde nabrali čerstvé maso. Stovky alk naházeli do podpalubí místo slepic a postupně je zabíjeli pro maso. I na Funk Islandu se tak začala populace alk dramaticky zmenšovat. V roce 1810 byl na Funk Islandu zabit poslední pták.

V roce 1775 byla podepsána první petice za zákaz lovu těchto ptáků. Vláda Nového Skotska poslala žádost britské koruně, aby lov alk postavila mimo zákon. Britská vláda skutečně vyhověla a od té doby každému, kdo lovil alky, hrozil trest veřejného bití. Jenže ani to rybáře neodradilo, navíc jim bylo těžké něco dokázat, když ulovené alky zkonzumovali ještě na moři.

Dnes už je na celém světě jen 80 alk. Všechny jsou vycpané v nejrůznějších muzeích.  

user-avatar

Tomáš Chalupa

3. 07. 2019 | 09:00

> ExtraStory   |   Inzerce