V Praze měli od dob Rudolfa II alchymisté doslova zemi zaslíbenou

V Praze měli od dob Rudolfa II alchymisté doslova zemi zaslíbenou | zdroj: wikipedia.com


Poslední český alchymista nenašel kámen mudrců, zato vynalezl revoluční kamna

TÉMATA: alchymie | praha | věda | vynálezy

user-avatar

Tomáš Chalupa

25. 03. 2015 | 07:30

Slavná scéna z filmu Císařův pekař a pekařův císař ukazuje alchymisty jako podivíny a blázny, kteří zhmotňují tmu a hledají elixír mládí. Ovšem poslední český alchymista Kryštof Bergner pojal alchymii daleko více prakticky a v podstatě se stal zároveň prvním profesionálním chemikem. Jeho převratný vynález zhatila věc v našich luzích a hájích běžná – korupce.

Kryštof Bergner přitom na počátku své kariéry, kdy pracoval v proslulé alchymistické laboratoři pánů z Vrbna, také hledal kámen mudrců a snažil se běžné kovy přeměnit ve zlato. To prostě tehdy dělala drtivá většina alchymistů po celé Evropě. Samozřejmě bez úspěchu.

Postupně se osamostatnil, přemístil se do pražské mincovny a pokračoval ve svých experimentech. Jenže transmutace kovů na zlato je nákladná věc a Bergner musel začít uvažovat, jak sehnat peníze. A tady někde se alchymie začala protínat s dnešní chemií. Bergner začal připravovat preparáty pro pražské drogisty a lékárníky. A jak to platí ostatně i dnes, výroba léků prostě vynáší, takže brzy měl Bergner nejen našetřeno na experimenty, ale navíc si koupil i dva domy v Kozí ulici – U tří červených lvů a u Bílého slona.

Ovšem úspěchy s Kamenem mudrců a výrobou zlata se nedostavovaly a Bergner svůj zájem upřel úplně jinam. Začal se zajímat o věc natolik běžnou a praktickou, jako bylo topení v kamnech. Místo tehdy běžně používaného dřeva začal používat uhlí, které bylo rozšířené jako topivo v západní Evropě. Jenže kamna silný žár uhlí nevydržela a propálila se. Bergner vynalezl kamna s roštem, opatřené železnými pláty a vymazaná šamotem. Byť se to možná dnes nezdá, byl to významný vynález.

Bergner si totiž chtěl nechat patentovat jak kamna, tak speciální topivo, takzvané pelety, což byly koule uhnětené z mouru a vody. Ty měly tu výhodu, že prakticky vůbec nekouřily, zato byly mimořádně výhřevné. Jenže patentovat se mu podařilo jen samotná kamna v roce 1766. Pak patentový úřad poslal komisaře, který si, řečeno dnešní řečí, řekl o úplatek, aby patentoval i pelety. Jenže Bergner odmítl jeho návrh, že se bude „osobně angažovat ve výrobě kamen a paliva“, a tak druhý patent mu nepřiklepli. Kamna mu navíc na popud onoho úředníka přišla zabavit policie, Bergner prý dokonce vystřelil z pistole, ale nakonec se musel podvolit a začít používat místo svých pelet opět čmoudící dřevo. Zdá se, že poměry v českých zemích se v některých ohledech nezměnily ani po stovkách let. 

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

Tomáš Chalupa

25. 03. 2015 | 07:30