Poslední mohykán Katapultu: Oldřich Říha slaví s kapelou šťastné 70. narozeniny

Kytarista a zpěvák Oldřich Říha se v hudební branži se pohybuje od roku 1963. Postupně hrál ve skupinách Meteor, Shadows, Memphis, Black Stars, Flemings, Lylis, Sinners, Blues Session, Cathedral, Mahagon a Skupině Františka Ringo Čecha. Když byl po neshodách s F. R. Čechem z kapely vyhozen, vrátil se ke skupině Mahagon. Tato kapela se v roce 1975 přejmenovala na Katapult a koncem roku vykrystalizovalo i její personální obsazení do finální sestavy. Na baskytaru hrál Jiří “Dědek” Šindelář, bicí nástroje obsluhoval Anatoli Kohout a zpěvu a kytaře se věnoval Oldřich Říha. 

Po přejmenování skupiny na Katapult se frontman Říha stal autorem takřka veškerého hudebního materiálu skupiny a měl tak výrazný podíl na úspěších skupiny, za které se rozhodně dají považovat dvě vítězství v anketě Zlatý slavík v roce 1979 a 1980. Prodejem  více než milionu hudebních nosičů a koncertováním s legendárními kapelami Deep Purple, Sweet, Slade, Status Quo se skupina Katapult vedená Oldou Říhou stala českou rockovou legendou. 

Nejtěžším obdobím v historii kapely byl však rok 2009, kdy krátce po sobě zemřeli zakladatel Katapultu a baskytarista Jiří “Dědek” Šindelář (†60) a bubeník Karel Jahn (†59), který v roce 2007 vystřídal náhle zemřelého Anatoli "Tolju" Kohouta. 

„Zůstal jsem sám a přišly deprese. Katapult navíc nebyla jenom parta kamarádů, ale byla to také firma, která měla své závazky, investice i dluhy, a zaměstnávala řadu dalších lidí, za které jsem byl odpovědný,“ řekl Říha novinářům s tím, že musel odmítat kšefty, protože nebylo s kým hrát. Muzikant uvažoval o tom, že odejde do důchodu. „Podržela mě manželka a také fanoušci, kteří mě vyzvali, abych kapelu obnovil,“ prohlásil Olda. 

Našel pak v sobě sílu pokračovat dál v hraní s Katapultem, i když se spoluhráči o generaci  mladšími. V lednu 2012 Katapult dokonce rozezpíval zaplněné hlediště Nové scény Národního divadla v Praze. Koncertu v prostředí pro rockové muzikanty nezvyklém předcházela projekce dokumentu Rock života režiséra a scenáristy Jana Gogoly ml., který popisuje období, kdy musel Olda po úmrtí svých spoluhráčů v pokročilém věku začínat znovu. 

A tak si i dnešní publikum může na koncertech poslechnout nejslavnější Říhovy skladby, například Půlnoční závodní dráha, Blues, Já nesnídám sám, Hlupák váhá, Vojín XY, Až, Katapult. Jednoduché písně někdy i s naivními texty se sice staly vděčným soustem pro kritiky, na druhou stranu zlidověly, stále vyprodávají koncertní sály a dodnes se hrají i u táborových ohňů. "Největší frajeřina je napsat písničku na tři akordy, to prohlásil před lety už Paul McCartney. A já to umím," chlubil se Říha.

Oldřich Říha si za 43 let v dnes již legendárním Katapultu vybudoval zcela neotřesitelnou pozici člověka, který dal a dává rockové muzice, kterou hraje a skládá, naprosto osobitý punc jedinečnosti. Tuto jeho osobitost můžete pocítit a zažít i dnes, v den jeho sedmdesátých narozenin, které oslaví koncertem s názvem „Šťastné narozeniny“ na pódiu letního kina ve Slaném.