Pětičlennou rodinu na 2000 let pohřbila střecha domu, který se zřítil.

Pětičlennou rodinu na 2000 let pohřbila střecha domu, který se zřítil. | zdroj: dailymail.co.uk


Poslední nález z Pompejí: Děti se hrůzou tiskly ke svým matkám, než je proudy lávy usmrtily

TÉMATA: pompeje | vesus | sopka | archeologie | starověký řím | katastrofa

user-avatar

Yvonne K.

22. 05. 2019 | 09:30

Z kosterních ostatků nalezených v ruinách Pompejí skládají archeologové obraz posledních dramatických minut života dvou žen a tří dětí.

Při vykopávkách v někdejším starověkém městě Pompeje našli archeologové ostatky dalších pěti lidí, které před dvěma tisíciletími zasypal popel ze sopky Vesuv. Jde o ostatky dvou žen a tří dětí, které zemřely, když se snažily schovat před přívalem vulkanických kamenů.

Zabarikádovaly se v jednom z vnitřních pokojů římské vily a v nastalé hrůze se choulily svými těly k sobě. Předtím ještě dveře zpevnily proti vyražení kusem nábytku – postelí nebo divanem.

Veškeré snahy o záchranu však byly marné. Budovu zavalily sopečné balvany, ta se zřítila a v jejich troskách  našlo smrt všech pět nešťastníků. V domě se ukryli, protože před erupcí sopky nestihli z města utéct. Sopečný popel na město padal už několik hodin, vzduch žhnul smrtícím horkem a ulice byly ucpané vrstvou popela a kamení. “Místo, kde se ukryli, se jim muselo zdát bezpečným,” říká ředitel archeologického areálu v Pompejích Massimo Osanna. Byla to však naivní představa. Před ničivými následky sopečné erupce je nemohlo v žádném případě uchránit. “Zabila je buď střecha, která se zřítila, nebo je sežehl pyroklastický mrak, možná obojí,” míní Osanna.

Jejich pozoruhodně zakonzervované kostry se našly ve stejné vile, kde archeologové nedávno objevili nápis, který naznačuje, že erupce začala v říjnu roku 79, a nikoliv v srpnu, jak se původně myslelo. V textu napsaném uhlem na zdi stojí: “šestnáctý den před listopadovou kalendou". (Kalenda je název prvního dne v měsíci v římském kalendáři - pozn. red.). Z toho lze usoudit, že 17. října ještě v Pompejích probíhal normální život a erupce dosud nenastala.

Jediným hodnověrným očitým svědkem erupce byl Plinius mladší, který událost popsal v dopise Tacitovi, kde se také objevuje tradičně uváděné datum erupce 24. srpna, vzniklé zřejmě chybou opisovačů. Podle jeho slov došlo k erupci kolem poledne.  Nejdříve z Vesuvu vyšlehly vysoké plameny a později se objevil velký černý mrak tvaru borovice, který zakryl slunce. „Během pár hodin za bílého dne nastala černočerná tma a na zem se začal snášet sopečný popílek,“ vzpomínal Plinius.

Na Pompeje dopadaly rozžhavené kameny, které bořily budovy. Erupce trvala nepřetržitě tři dny, v důsledku čehož bylo město pokryto vrstvou popela o výšce asi šest metrů. Zničeno bylo území od Herculanea až po Stabie.

Obyvatele města usmrtily plyny, respektive pyroklastická vlna, což je mrak přehřátých plynů, popela a kamenů vyvrhnutých ze sopky. Kolik lidí při erupci Vesuvu zemřelo, není přesně známo. Zatím tam archeologové našli ostatky 1500 osob.

„Mrak“, o kterém Plinius mladší píše, je dnes interpretován právě jako pyroklastická vlna. Plinius rovněž popisuje, že erupce byla současně doprovázena zemětřesením a že moře bylo zemětřesením odsáváno pryč a znovu vraceno – dnes tento jev nazýváme tsunami.

Od svého znovuobjevení v roce 1748 v Pompejích nadále probíhají vykopávky. Dosud byla odkryta jen třetina města.

 

user-avatar

Yvonne K.

22. 05. 2019 | 09:30

> ExtraStory   |   Inzerce