Vědci simulovali v laboratoři obří srážku těles a dokazovali, že jejím následkem byl vznik našeho Měsíce.

Vědci simulovali v laboratoři obří srážku těles a dokazovali, že jejím následkem byl vznik našeho Měsíce. | zdroj: Daily Mail


Potvrzeno: Měsíc vznikl po interplanetární srážce se Zemí před 4,5 miliardami let

TÉMATA: astrofyzika | vesmír | teorie | měsíc

user-avatar

Yvonne K.

9. 11. 2016 | 11:00

O tom, že Měsíc vznikl po srážce vznikající Země s protoplanetou velikosti Marsu, se mluví už nějakou dobu, ale teprve nyní vědci našli pro tuto teorii pádný důkaz. Tou je vrstva železa a jiného materiálu nalézající se hluboko pod povrchem Země.

Takzvaná teorie velkého impaktu je převládající vědeckou hypotézou vysvětlující vznik Měsíce. Podle této hypotézy v době před 4,533 miliardami let došlo ke srážce vznikající Země s protoplanetou velikosti Marsu, která byla nazvána Theia. Tato srážka způsobila vyvržení materiálu ze Země a z Thei na oběžnou dráhu Prazemě. Z tohoto materiálu se vytvořil prstenec, který se postupně zformoval do našeho Měsíce. Srážka Země s protoplanetou

Ačkoliv s touto teorií přišli vědci už v 70. letech minulého století, pro její potvrzení doposud chyběl pádný důkaz. Tím by se ovšem mohly stát výsledky experimentů, které nedávno prováděli vědci z Univerzity Johnse Hopkinse v Baltimore. V laboratorních podmínkách simulovali turbulence, které nastaly po obří planetární srážce. Za tímto účelem míchali v nádrži tekutiny reprezentující plášť a jádro těles. Jejich pokusy odhalily, že turbulentní promíchávání těchto těles zanechalo svůj otisk ve formě stratifikované vrstvy, která je zhruba 321 kilometrů silná a nalézá se 2900 kilometrů pod zemským povrchem, jak ukazují seizmická data. Předpokládá se, že jde o směs železa a lehčích prvků, včetně kyslíku, síry a křemíku, ale nejde to dokázat, neboť z tak hluboké vrstvy nelze přímo odebrat vzorky. Po srážce se kolem Země utvořil prstenec materiálu, z nějž se postupně zformoval Měsíc.

Při více než 60 pokusech vědci lili do nádrží solný roztok nebo etanol za účelem simulování kolize a monitorovali následné promíchávání. Ukázalo se, že čím větší je hustota a objem vylité kapaliny, tím docházelo k většímu promíchávání. Pokud by tedy dostatečně velké těleso zasáhlo Zemi, celé jádro by se skládalo z tohoto materiálu. V případě, že by velikost objektu odpovídala Marsu nebo byla i menší, jako třeba Theia, míchání by mělo za následek právě ty vrstvy, které dnes pozorujeme hluboko pod zemským povrchem.

Odborníci považují závěry tohoto výzkumu za dosud nejpřesvědčivější z dosud existujících hypotéz, ale zároveň připomínají, že stále chybí konečný důkaz v podobě “kouřící zbraně”, který by pravdivost této teorie definitivně potvrdil.

 

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

Yvonne K.

9. 11. 2016 | 11:00