Obří lenochod pojídal listy stromů, za kterými se natahoval opřený o zadní část těla. Měl neobyčejně dlouhé drápy.

Obří lenochod pojídal listy stromů, za kterými se natahoval opřený o zadní část těla. Měl neobyčejně dlouhé drápy. | zdroj: bbc.com


Pravěký obří lenochod zahynul kvůli veliké žízni

TÉMATA: pravěk | zvířata | vymřelé druhy | lenochod | klima | sucho | belize

user-avatar

Yvonne K.

27. 09. 2019 | 09:42

Taková maličkost jako jeden, byť velký zub, a tolik toho prozradí o životě i posledních dnech obřího lenochoda, jenž planetu brázdil před 27 000 lety.

Částečně fosiliozovaný zub byl nalezen v hlubokém závrtu v Belize, a jak vědci zjistili, patřil obřímu lenochodovi, který, když se postavil na zadní, měřil neuvěřitelné čtyři metry. V závrtu proto, že dávného giganta sem zahnala obrovská žízeň. 

Během posledního maxima doby ledové před 27 000 lety bylo velké množství vody vázáno v ledovcích a polárních ledových čepicích. Výška vodní hladiny v místní krajině byla tudíž nízká, a to ztěžovalo obřímu lenochodovi hasit žízeň. A tak se vydal pro svůj poslední doušek vody do hlubokého závrtu se strmými stěnami, kde našel svou smrt. 

Po mnoha tisíciletích objevili ostatky lenochoda potápěči pátrající v tůni po mayských artefaktech. Z jeho kostry našli jen fragmenty zubu a pažní i stehenní kosti. Zub byl sice částečně zfosilizovaný, ale stále měl dostatek nezměněné tkáně, aby se dal zkoumat a tím poskytl informace, o tom, čím se lenochod živil a jaký byl poslední rok jeho života.

“Zub obřího lenochoda neměl žádnou zubní sklovinu, onu tvrdou vrchní část lidských a některých savčích zubů, kterou je možné analyzovat, abychom se dozvěděli něco o jejich potravě,” uvedla hlavní autorka studie, Jean T. Larmon z Illinoiské univerzity. 

Fragmenty lenochoda zubu. Malé jamky označují místa, kde byly odebrány vzorky pro analýzu.

Zkoumat obří lenochoda je obecně obtížné právě proto, že jsou většinou fosilizovaní, tedy že jejich původní tkáně jsou nahrazeny minerálními látkami. Nicméně s pomocí speciální techniky prosvěcující minerály byli vědci schopni v zubu najít kousíček neporušené tkáně.

Larmon se svým týmem vyvrtala 20 vzorků této tkáně z 10 cm dlouhého fragmentu zubu, který rostl více než rok. "To nám umožnilo sledovat měsíční a sezónní změny v lenochodově stravě i tehdejší klima a také vybrat nejlepší část zubu pro spolehlivé datování radiokarbonem," vysvětlil Stanley Ambrose, profesor antropologie z  Illinoiské univerzity. 

Vědci se tak dozvěděli, že obří lenochod zažil dlouhou suchou sezónu, která trvala deset měsíců. Rovněž odhalili, že tvor pobýval spíše na savaně než v lesích a konzumoval různé rostliny, podle toho, jak se sezónně měnilo počasí. "Zjistili jsme, že se tento obrovský společenský tvor dokázal poměrně snadno přizpůsobit suchému klimatu a živit se tím, co bylo zrovna k mání,” sdělila Jean T. Larmon. To vysvětluje, proč se tato zvířata po světě tak rozšířila a dlouho tu přežívala. “Pravděpodobně tomu bylo proto, že byla vysoce přizpůsobivá,” uzavřela vědkyně.




user-avatar

Yvonne K.

27. 09. 2019 | 09:42

> ExtraStory   |   Inzerce