Vlasovci postupují na ruzyňské letiště. Foto: Archiv historika Pavla Žáčka

Vlasovci postupují na ruzyňské letiště. Foto: Archiv historika Pavla Žáčka | zdroj: minulost.cz


Prahu zachránili vlasovci, o pomoci povstalcům se rozhodlo v Řeporyjích

TÉMATA: praha | druhá světová válka | 1945 | vlasovci | pražské povstání

user-avatar

Václav Pokorný

28. 11. 2019 | 16:00

Vlasovci na konci války pomohli v Praze povstalcům v boji s Němci. V německých uniformách, ale s označením ROA jich při pomoci povstání zemřelo zhruba 300. O útoku na vnitřní Prahu rozhodli generálové Vlasov a Buňačenko 6. května při pobytu v Řeporyjích. Tato pomoc tak naprosto zásadně ovlivnila průběh pražského povstání.

Takzvaní vlasovci byli občané Sovětského svazu, kteří se v německém zajetí nechali naverbovat do Ruské osvobozenecké armády – ROA. S Němci pak od začátku roku 1945 bojovali proti Sovětům. Této armádě velel bývalý sovětský generálporučík Andrej Vlasov a jeho vojákům se proto říkalo vlasovci. Na konci války odpočívala 1. divize této armády mezi Berounem, Mníškem a Hořovicemi. Jednalo se o 23 tisíc vyzbrojených a vycvičených Rusů, kteří vyměnili zajatecké tábory za německé uniformy

Ve středu 2. května 1945 přišli do štábu 1. divize ROA dva muži v československých důstojnických uniformách a snažili se vyjednat podporu chystaného povstání proti Němcům. Vlasov se nevyjádřil, zato velitel 1. divize generál Sergej Buňačenko pomoc přislíbil. Další den hovořil s Buňačenkem také kapitán vládního vojska Jaroslav Rendl, který velel stráži na zámku v Lánech. 

V první den Pražského povstání, 5. května odpoledne vyrazila 1. divize ROA třemi proudy k Praze. Po silnici od Berouna postupoval 3. a 4. pluk. Cílem 3. pluku se stalo ruzyňské letiště. Přes Korno, Mořinu a Řeporyje směřoval do Jinonic 2. pluk se štábem divize. Delší cestu měl 1. pluk, který přes Zbraslav dorazil 6. května na Smíchov. 

Podle zjištění historika Stanislava Auského „celou noc z 5. na 6. května přicházeli na velitelství divize příslušníci štábu povstání, s nimiž pak generál Buňačenko udržoval trvalé spojení až do 8. května“. Velitel pražských povstalců generál Karel Kutlvašr původně se spoluprací s vlasovci nepočítal. Situace se však změnila 6. května, kdy dal povstalecký štáb Bartoš kapitánu Rendlovi pokyn: „Z rozkazu generála Kutlvašra navštivte vlasovce a řekněte jim, že situace byla zvážena a bylo rozhodnuto o tom, aby vlasovci zasáhli do boje.” 

Vlasovci, vyzbrojeni těžkou technikou, pak do bojů proti Němcům v Praze vstoupili a jejich pomoc zabránila německé armádě rozdrtit povstání už v prvních dnech. Při pomoci povstalcům zemřelo zhruba 300 mužů Ruské osvobozenecké armády

S vývojem událostí bylo však pro vlasovce stále více zřejmé, že Praha bude patřit do sféry vlivu Sovětského svazu a Američané, kteří se zastavili u Rokycan, do Prahy vůbec nedojedou. 8. května v ranních hodinách pak vlasovci Prahu opustili a jejich konvoje vyrazily na jihozápad, směrem do amerického zajetí. Jedna ze skupin, která však nestačila utéct před Rudou armádou, byla postřílena ruskými vojáky v Praze-Jinonicích.  

O přispění ROA k osvobození hlavního města se za minulého režimu mlčelo. V současné době upoutal pozornost veřejnosti v této souvislosti starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný. Ve své městské části plánuje vlasovcům vybudovat  vybudovat pomník a také instalovat pamětní desku na dům, kde 6. května 1945 pobývali generál Vlasov a generál Buňačenko, kteří zde rozhodli o pomoci pražským povstalcům.  

 

user-avatar

Václav Pokorný

28. 11. 2019 | 16:00

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu