Zatímco dnešní ženy si formují svaly v posilovně, těm z dávných dob stačil pohyb na poli.

Zatímco dnešní ženy si formují svaly v posilovně, těm z dávných dob stačil pohyb na poli. | zdroj: mentalfloss.com


Pravěk neznal dělbu prací na mužské a ženské. Výzkum ukázal, že ženy měly neskutečně silné paže

TÉMATA: výzkum | antropologie | ženy | neolit

user-avatar

Yvonne K.

30. 12. 2017 | 09:30

Ženy z dob neolitu před 7000 lety musely mít neuvěřitelnou sílu v pažích. Předčily by i dnešní vrcholové atletky. Prozrazují to nálezy pažních kostí, které vědci poprvé porovnali s kostmi žijících současnic. Výsledky studie tak popírají všeobecně rozšířené představy o tom, že ženy v dobách raného zemědělství přenechávaly těžkou fyzickou práci mužům a zaobíraly se převážně domácími pracemi. Zdá se, že dělba prací na mužské a ženské, jak ji známe dnes, v dobách raného zemědělství neexistovala.

Dosavadní výzkumy pouze porovnávaly ženské kosti s kostmi dnešních mužů, jenže to bylo poněkud zavádějící. Mužské kosti totiž prodělaly mnohem viditelnější změny než ty ženské. Po přechodu od lovecko-sběračského způsobu života k mnohem usedlejšímu zemědělství se tyto změny odrazily hlavně ve stavbě holenních kostí u mužů. Někteří to přičítali tomu, že ženy se zaměřovaly na domácí práce, které vyžadovaly méně fyzické námahy. Nicméně při porovnání kostí prehistorických žen s dnešními atletkami získali antropologové o životě žen v dobách neolitu mnohem jasnější obrázek. Ukázalo se totiž, že jejich pažní kosti byly o 5 až 10 procent  silnější, než mají dnes závodní atletky, a o 30 procent silnější než dnešní rekreační sportovkyně. V podstatě se těla neolitických žen velmi přibližovala současným veslařkám, které při veslování vyvíjejí opakovanou jednosměrnou sílu. Ženy v neolitu měly pažní kosti silnější než vrcholové veslařky.

Těžko říci, jaké aktivity k tak silným pažím přispěly, nicméně vědci usuzují, že například drcení obilných zrn na mouku, kterému se ženy v neolitu věnovaly pět hodin denně, mohlo mít vliv na zesílení jejich kostí.

“Opakovaný pohyb paží při mletí kameny po několik hodin zřejmě zatěžoval pažní kosti žen podobně jako namáhavé veslování,” vysvětluje antropoložka Alison Macintosh z Cambridgeské univerzity, která se svými kolegy výzkum prováděla. Ovšem byly tu i další práce, kterými se ženy v dobách raného zemědělství zabývaly. “Před vynálezem pluhu obnášelo farmaření pro vlastní obživu ruční sázení, okopávání a sklízení veškeré úrody. Ženy také krmily dobytek, zpracovávaly mléko, maso, kůži a srst zabitých zvířat,” dodává Macintosh. Práce na poli v dobách raného zemědělství

Pokud jde o sílu kostí, byly mezi tehdejšími ženami podstatně větší rozdíly, což naznačuje, že ženy se v neolitu specializovaly na různé druhy těžké manuální práce, zatímco muži svůj čas dělili mezi farmaření a lov, jenž zatěžoval spíše dolní končetiny.

“Výsledky výzkumu jsou přesvědčivé a možná i přináší vysvětlení, proč jsou dnes tak mezi ženami rozšířené nemoci kostí jako třeba osteoporóza,” upozorňuje vědkyně. “Evoluce možná utvářela kostru žen tak, aby zvládaly život v pohybu při lovu a sběru, avšak rychlý přesun k méně pohyblivému životu zaměřenému na zemědělství mohl vést ke slábnutí kostí.”

user-avatar

Yvonne K.

30. 12. 2017 | 09:30

> ExtraStory   |   Inzerce