Pražský groš Václava II. – hliníková replika slavné české stříbrné mince, která byla poprvé ražena roku 1300 králem Václavem II. Mince má na líci obraz české královské koruny a jméno panovníka, na rubu pak českého lva, což se nezměnilo během téměř dvou set padesáti let její ražby.

Pražský groš Václava II. – hliníková replika slavné české stříbrné mince, která byla poprvé ražena roku 1300 králem Václavem II. Mince má na líci obraz české královské koruny a jméno panovníka, na rubu pak českého lva, což se nezměnilo během téměř dvou set padesáti let její ražby. | zdroj: fler.cz


Pražské groše šířily slávu českého království i v cizině

TÉMATA: mince | kutná hora | středověk | měna | mincovna

user-avatar

Václav Pokorný

29. 06. 2019 | 09:30

První mince, která byla všeobecně přijímána na celém českém území, spatřila světlo světa roku 1300. Šlo o pražský groš, vyrobený z kvalitního stříbra s obrazem královské koruny a českého lva. Groš jako velmi hodnotná mince byl rychle přijat po celé Evropě a řada okolních zemí jej začala napodobovat.

Pražský groš byla stříbrná mince, kterou nechal na základě mincovní reformy, zpracované italskými právníky a bankéři, razit od roku 1300 český král Václav II. Její název pochází z latinského výrazu denarius grossus – tlustý denár.

Její ražbu podnítil nález bohatých stříbrných ložisek v Kutné Hoře a hospodářský rozvoj země, která tehdy patřila k nejvyspělejším v Evropě. Václav II. si proto pozval do Čech italské právní a finanční rádce. Mezi nimi sem roku 1292 přišel také právník Gozzius z Orvieta, aby králi pomáhal se zákonodárnou činností. Na Václavův příkaz sestavil nový horní zákoník Ius regale montanorum, jehož součástí byla také mincovní reforma. Tou se zaváděla ražba pražského groše a zakazoval se oběh neraženého stříbra

Český král měl při provedení této reformy ulehčenou úlohu díky tomu, že ze zákona veškeré stříbro patřilo jemu. Na druhou stranu se nechtěl zatěžovat náklady na jeho těžbu, a tak mu připadla 1/8 nově vytěženého stříbra. Zbylých 7/8 mělo pokrýt náklady a zisk ostatních zúčastněných.

Pražský groš se razil ve Vlašském dvoře v Kutné Hoře a vzorem mu byl francouzský groš Ludvíka IX. z roku 1266, nazývaný gros tournois – tourský groš. 

Kvalitní stříbrná mince z Kutné Hory si rychle získala věhlas a stala se široce užívaným platidlem v tehdejší střední evropě. V řadě okolních zemí pražský groš začali napodobovat, a tak vznikl míšeňský groš, uherský groš nebo polský groš.

Přestože si král Václav II. původně přál, aby pražský groš byla mince „stálá“ a „věčná“, tak postupem doby klesala její váha i její ryzost. Její ražbu ukončil téměř po čtvrtstoletí roku 1547 Ferdinand I., kdy ji vystřídal stříbrný tolar. Pražský groš však platil dál a teprve patent Ferdinanda III. roku 1644 definitivně ukončil jeho oběh. Odhaduje se, že jen v kutnohorské mincovně bylo vyraženo na půl miliardy těchto překrásných mincí.

Je také zajímavé si připomenout, co se dalo za pražský groš ve 14. století pořídit. Jeden groš stál tehdy kus sýra, másla nebo třeba nůž. Za tři groše byly k dostání boty nebo sekera. Padesát grošů stál pluh. Nejvíce ceny kolísaly u zvířat. Za prase byste zaplatili 5 až 29 grošů, za slepici 2 až 3 haléře a za krávu 22 až 55 grošů. Co se týče tehdejších příjmů, tesař si za týden vydělal 16 až 20 grošů, nádeník jenom 4 až 6 grošů.

user-avatar

Václav Pokorný

29. 06. 2019 | 09:30

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu