Přesně v den nedožitých 75. narozenin Petra Ginze shořela jeho kresba

Přesně v den nedožitých 75. narozenin Petra Ginze shořela jeho kresba "Země z Měsíce" na palubě raketoplánu Columbia, který explodoval. | zdroj: FDb.cz


Pražský básník a kreslíř Petr Ginz zahynul v 16 letech v Osvětimi. Jedna z jeho kreseb se dostala až do vesmíru

TÉMATA: židé | koncentrační tábory | druhá světová válka | praha | kosmonautika | lety do vesmíru

user-avatar

Václav Pokorný

1. 02. 2018 | 11:00

Petr byl mimořádně nadaný pražský chlapec, který napsal řadu povídek a vytvořil několik set výtvarných prací, zachycujících Prahu i terezínské ghetto. Nejznámější se stala jeho nadčasová kresba tužkou „Země z Měsíce.” Její kopii vzal na palubu raketoplánu Columbia první izraelský kosmonaut Ilan Ramon. 1. února 2003 při návratu do atmosféry raketoplán explodoval a celá posádka zahynula.

Petr Ginz se narodil 1. února 1928 v Praze ve smíšené česko-židovské rodině. Oba rodiče byli nadšení esperantisté, velmi vzdělaní lidé, kteří své děti vedli k četbě a kultuře.

Petr od raného dětství projevoval výtvarné a literární nadání a miloval knihy Julese Verna. V roce 1939 již ve svých jedenácti letech dokončil román „Návštěva z pravěku“, který je parafrází „verneovek“. Vypráví v ní o objevu druhohorní příšery v Africe, která se nakonec ukáže jako obří stroj sestrojený diktátorem k zotročení domorodých obyvatel.

Od roku 1941 do roku 1942 si Petr vedl pravidelný deník, ve kterém kromě osobních zážitků popisuje očima kluka situaci v Praze v době protektorátu a postupující perzekuci Židů.

V říjnu 1942 byl povolán do transportu do terezínského ghetta, kde byl zařazen do takzvaného chlapeckého domova. Časopis Vedem, jemuž v Terezíně šéfoval Petr Ginz.

Pod pedagogickým vedením Valtera Eisingera, mladého nadaného učitele z Brna, si chlapci v ghettu vytvořili vlastní samosprávu a také jednou týdně vydávali vlastní časopis s názvem Vedem. Petrovou nejdůležitější aktivitou v ghettu byla práce šéfredaktora tohoto plátku. Jeho redakční druh Zdeněk Ornest, později známý český herec a bratr básníka Jiřího Ortena, na spolupráci s ním vzpomínal:

„Petr byl nadaný, vtipný, měl sklony k poezii, k filologii, miloval český jazyk a velmi dbal o jazykovou čistotu příspěvků. Byl, jak by se dnes řeklo, hnacím motorem časopisu.”

Tou dobou měl Ginz přístup do terezínské knihovny a ve volných chvílích přečetl neuvěřitelné množství knih, počínaje kvalitní beletrií, přes historii a filozofii, až k přírodním vědám. Petr Ginz se sestrou Evou

V květnu 1944 byla do ghetta transportována i jeho mladší sestra Eva, která svoje vzpomínky na tuto dobu zachytila ve svém deníku.

Koncem září téhož roku byl Petr i se svým bratrancem Pavlem transportován v dobytčích vagonech do Osvětimi. Po příjezdu do koncentračního tábora byl dle sdělení pamětníka po selekci německým lékařem Josefem Mengelem poslán rovnou do plynové komory.

Petrova sestra Eva i jeho rodiče válku přežili a po jejím skončení emigrovali do Izraele. Ginzova kresba Země z Měsíce (1942)

Z dob Petrova pobytu v terezínském ghettu se dochovala slavná černobílá kresba s názvem „Země z Měsíce“, která byla vystavena v jeruzalémském muzeu holocaustu Jad Vašem. Když se v roce 2002 rozhodlo o vyslání prvního izraelského astronauta do vesmíru, tak i díky iniciativě Petrovy sestry Chavy (Evy) Pressburgerové vzal o rok později astronaut Illan Ramon kopii obrázku na palubu raketoplánu Columbia. Mise probíhala hladce a přistání bylo naplánováno na 1. února 2003, tedy přesně na den nedožitých 75. narozenin Petra Ginze. Při přistávacím manévru však došlo k nečekané tragédii. Po vstupu do atmosféry začal stroj hořet a ve výšce třiašedesáti kilometrů se rozpadl na kusy. Ze sedmičlenné posádky nikdo nepřežil.

Několik měsíců po havárii raketoplánu se sestře Petra Ginze, žijící v Izraeli, ozval neznámý člověk z Prahy, že v domě v Modřanech, který koupil, nalezl Petrovy deníky z doby před deportací. Domluvili se na jejich prodeji a po doplnění dalších vzpomínek a článků je Eva vydala pod názvem „Deník mého bratra“, který měl celosvětový úspěch a byl přeložen do mnoha jazyků. Podle nich byl v USA natočen i film Poslední let Petra Ginze, který OSN vybrala jako jeden z ukázkových filmů promítaný dětem na celém světě v rámci výuky o holokaustu. 

 

user-avatar

Václav Pokorný

1. 02. 2018 | 11:00

> ExtraStory   |   Inzerce