Start prvního Československého plynového balonu OK-7000 Praga 68

Start prvního Československého plynového balonu OK-7000 Praga 68 | zdroj: rozhlas.cz


Pražští balonáři slaví 50. narozeniny. Postavili osm balonů a málem uletěli do Rakouska

TÉMATA: balony | vzduchoplavba | praha

user-avatar

Ivanhoe

16. 09. 2015 | 14:00

Nedávno se nadšenci balonového létání z celé republiky i zahraničí sešli v Praze, aby oslavili 50. výročí od založení Balonklubu Praha, nejstaršího balonového klubu v Česku. Jak jinak než lety v balonech nad Prahou a vzpomínkami.

Počátky balonového létání v Čechách nebyly jednoduché, protože balony se nezamlouvaly císaři Josefu II., který jejich lety považoval za neužitečnou kratochvíli. Proslulý francouzský vzduchoplavec Jean Pierre Blanchard tak s prvním vzletem musel počkat až na panovníkův skon v únoru 1790 a 31. října téhož roku se s hrabětem Joachymem Šternberkem vznesl za Pruskou bránou pod Bubenčí. 225 let od této události je druhým výročím, které si čeští balonáři letos připomínají.

Koncem 19. století se balonové létání v Čechách slibně rozbíhalo, jenže tento sport byl spíše záležitostí jednotlivců než organizovaných týmů, a se zánikem dvou klubů zmizely balony na dalších 60 let z českého nebe.

2. 9. 1894 vzlétli vzduchoplavci Hůlka s Wandasem v balonu Ressel se záměrem doletět co nejdál. Vlétli ale do mraku, ochladilo se a byli rádi, že přistáli u Kutné Hory.

Romantika versus armáda 

Balonový sport se podařilo v Čechách vzkřísit až v polovině 60. let. Zasloužil se o to český básník a výtvarník Ivo Vodseďálek (*1931), jehož fascinoval objevitelský heroismus 19. století. „To, co mě vždy lákalo a okouzlovalo, byla představa klidné plavby balonem v naprostém tichu a volnosti,“ prozradil. Své fantazie často rozvíjel mezi svými přáteli ve vinárně Viola na Národní třídě a všechny ujišťoval, že plynové balony v nedaleké době budou plout po obloze.

 Duchovní otec novodobé vzduchoplavby po druhé světové války Ivo Vodseďálek

"K uskutečnění svého snu jsem zvolil dvě cesty. Jednak jsem sháněl všechnu dostupnou literaturu a hledal možnosti nákupu materiálu na stavbu balonu. Na druhé straně jsem pátral, jak je vůbec možné získat povolení k letům. Nebylo v té době jiné cesty než prostřednictvím Svazu pro spolupráci s Armádou (Svazarm), který měl ze zákona monopol na sportovní létání,“ vzpomínal Vodseďálek.

Vykládat generálům a plukovníkům, že chtějí létat, protože je to prostě krásné, však nemohl. Místo toho se je snažil přesvědčit, že balonové létání je ideální prostředek ke zvýšení obranyschopnosti obyvatelstva a že ze Svazarmu učiní přitažlivou a obdivovanou organizaci. To se mu nakonec podařilo a 8. prosince 1965 byl v Modrém salonku v paláci Savaren na Příkopě ustaven Balonklub Praha.

Bylo ovšem ještě třeba přesvědčit prostřednictvím Svazarmu ministerstvo národní obrany, aby vůbec balonům povolilo létat. Celý vzdušný prostor totiž patřil výhradně vojákům. Nakonec bylo vydáno povolení, že balony smějí létat v přesně ohraničené oblasti v jižních Čechách v sobotu a neděli. „Každý let musel být den předem naplánován a během letu každých 20 minut musel pilot hlásit vojenskému dispečerovi polohu,“ vypravoval Ivo Vodseďálek.

Známka vydaná k mezinárodní výstavě poštovních známek PRAGA 68

První český plynový balon

V roce 1968 se na pražské balonáře obrátili filatelisté, kteří v té době chystali velkou výstavu poštovních známek Praga 68. Při té příležitosti chtěli připomenout slavnou tradici dopravování pošty balonem, která se datuje od dob obležení Paříže v roce 1870. „Když bude mít balon název Praga 68, zaplatíme ho,“ navrhli filatelisté. Členové Balonklubu na nabídku kývli a stavbě balonu věnovali stovky hodin dobrovolné práce. Polští odborníci poskytli technickou dokumentaci, odborný dozor a piloty-instruktory. Dne 23. června 1968 byl balon OK-7000 slavnostně pokřtěn na Letenské pláni a vydal se na svoji první plavbu. Již o týden později z Letenské pláně vzlétly čtyři balony v soutěži o pohár Hůlky a Wandase, což byli první balonoví piloti u nás.

OK-7000

Soudruhům se volné lety balony nelíbily 

Balony se sice na českou oblohu vrátily, ale balonáři to neměli jednoduché. Kromě toho, že občas přistáli tam, kde neměli, třeba na drátech s elektrickým vedením nebo na druhém břehu Dunaje na hranicích s Rakouskem, čelili po roce 1968 neustálým politickým tlakům. „Všichni, kdo chtěli létat, museli procházet prověrkami. Ze závisti jsme tehdy s manželkou dostali záporný posudek. Později mi říkali, že nevěděli, kam to jde, že to nebylo úmyslně, že taková je doba. Šlo to ale na Státní bezpečnost, takže v roce 1974 nadřízené orgány rozhodly, že manželka létat může, ale já ne,“ svěřil se v jednom z rozhovorů Vodseďálek. „Pořád hledali záminky, jak nás zlikvidovat, zrušit. Nelíbilo se jim to,“  uvedl v dokumentu pro Českou televizi. „Řadu lidí, kterým létání balonem přinášelo radost, to postupně přestalo bavit,“ dodal.

 Příprava balonů ke vzletu na oslavě Fiesta Praha 2015

Na rozdíl od balonových klubů z dob Rakouska-Uherska však Balonklub Praha nepřízeň doby úspěšně přestál, postavil celkem osm plynových balonů, vycvičil spoustu pilotů a nalétal nespočet hodin. Až tedy uvidíte na obloze vznášet se balony, vzpomeňte si na to. Odlepit se od země a svobodně vzlétnout není jen tak. „Vzduchoplavba je nádherná, ale i obtížná,“ podotýká současný místopředseda pražského Balonklubu Vladimír Lacina. „Je to velebné souznění a rezonance lidské duše a přírody.“

user-avatar

Ivanhoe

16. 09. 2015 | 14:00

> ExtraStory   |   Inzerce