Eduard Tomáš (1908–2002) je patrně nejznámější český mystik. Přestože jej mnoho osob považovalo za duchovního mistra, odmítal vystupovat jako typický guru a neměl přímé žáky. Za nejvyššího učitele vedoucího k realizaci považoval „Absolutno“ stojící mimo personifikovanou osobu.

Eduard Tomáš (1908–2002) je patrně nejznámější český mystik. Přestože jej mnoho osob považovalo za duchovního mistra, odmítal vystupovat jako typický guru a neměl přímé žáky. Za nejvyššího učitele vedoucího k realizaci považoval „Absolutno“ stojící mimo personifikovanou osobu. | zdroj: avatar.cz


Před 110 lety se narodil Eduard Tomáš, nejslavnější český mystik

TÉMATA: duchovno | jóga | mystika | eduard tomáš

user-avatar

Václav Pokorný

25. 11. 2018 | 10:00

Když na počátku 90. let promlouval z televizních obrazovek vousatý, bělovlasý jogín a mystik Eduard Tomáš, působil na mnohé jako zjevení. Mluvil o věcech, které dříve byly tabu – o Bohu, karmě, reinkarnaci, osvícení... Jeho filozofické přednášky dokázaly v 90. letech několikrát vyprodat pražskou Lucernu. O tom, jaké se těšil autoritě, svědčí i fakt, že jej Václav Havel pozval na Hrad, aby přivítal dalajlámu.

Eduard Tomáš – český mystik, jogín a spisovatel – se narodil 25. listopadu 1908 v polském Přemyšlu českým rodičům, s nimiž žil v několika evropských zemích. Po absolvování právnické fakulty pracoval nejprve na Zemském úřadě v Praze a pak v Rakovníku, kde se stal okresním hejtmanem. Během války byl zapojen do odboje proti nacistickým okupantům a kvůli svému přesvědčení byl pronásledován. V květnu 1945 vedl národní revoluci v Kladně. Po válce pracoval v různých úřadech až do roku 1955, kdy byl komunistickým režimem vyhozen ze zaměstnání. Nechal se přechodně najímat na brigády, avšak do normálního pracovního poměru nesměl být z ideologických důvodů přijat. Nakonec sehnal práci pomocného dělníka v tunelu. V oné době se podruhé oženil a měl další dítě, trávil dlouhý čas na stavbách českých, moravských a slovenských tunelů a mostů, než mu bylo u téhož závodu Železničního stavitelství nabídnuto místo mechanizátora. Na tomto místě setrval až do důchodu. 

Duchovní obzor se mu postupně otevíral prostřednictvím knih, které za komunismu bylo těžké sehnat. Velice si cenil osobního přátelství s význačnými duchovními učiteli, jako byli Paul Brunton a později František Drtikol, jak o tom vypráví ve své knize Paměti mystika. Rozhodující vliv na jeho vnitřní vývoj měla jeho druhá žena Míla Tomášová.

V letech 1963 až 1970 měl Eduard Tomáš v pražské Unitarii tři cykly přednášek: Umění klidu mysli, Jóga Velkého symbolu a Tajné nauky Tibetu, které byly v beznaději tehdejšího života přijímány s nesmírným zájmem. Později, když byla tato činnost s nástupem normalizace úředně zastavena, kolovaly dál v samizdatech. Tehdy vznikl kolem manželů Tomášových užší okruh přátel, kteří za nimi jezdili na chatu v Jílovém u Prahy. Na tomto tichém místě jim Tomášovi trpělivě, neúnavně a láskyplně předávali své duchovní zkušenosti.

“V té době na chatě ještě nebyla elektřina, nebyla tam voda, pro tu se chodilo s konví do studánky, večery byly takové, že se rozsvítily svíčky – ty večery byly kouzelné a tajemné. Nejdřív se meditovalo v takzvané zasedačce, to byla místnost, kde se jedlo, ale také meditovalo. Tam byly kolem stěn nízké stoly s uřezanými nohami, navrch s matracemi, a na tom se sedělo a meditovalo a zkřížené nohy byly samozřejmostí. Panu doktorovi bylo v té době šedesát let, ale zkřížené nohy, to bylo pro něj jednoduché. Takže nejdřív se meditovalo, asi tak hodinu, někdy dvě. Pan doktor se přitom někdy dostal do samádhi, to se nám moc nedařilo a později už vůbec ne. Ale ze začátku z toho nadšení a okouzlení nám to ještě bylo blízké bylo to jemné, takové hřejivé a krásné,” vzpomínal jeden z častých návštěvníků Vladimír Bláha.

Podle pamětníků žil Eduard Tomáš poměrně asketicky – v noci spal ve spacáku na balkóně, už od pěti hodin ráno štípal dřevo do kamen, až do zámrzu se koupal ve studené vodě v zahradním bazénku. V soukromí se choval jako obyčejný a přátelský člověk, na jevišti však působil jako guru, tak obrovské měl charizma. 

Po listopadovém převratu 1989 přestala být esoterika něčím tajným a zakázaným a Eduard Tomáš mohl opět působit na veřejnosti. Během několika let se stal prvořadou osobností tehdejšího duchovního života u nás. Na přání prezidenta Václava Havla se zúčastnil vítání dalajlamy v Praze. Sotva ho nejvyšší duchovní hodnostář Tibetu poprvé zahlédl, hned se mu vrhl do náruče. "Líbal mě na tváře jako děcko," vzpomíná Eduard Tomáš s úsměvem na vřelé objetí, které rád opětoval. "Jen jsme na sebe mrkli a hned jsme se poznali," vysvětluje. "Známe se z Tibetu. Před několika stovkami let jsme tam žili oba."

Sám Tomáš prohlásil, že jeho hlavní životní náplní je duchověda. Na přednáškách, které pořádal v pražské Lucerně, dokázal sjednotit posluchače nejrůznějších duchovních zaměření a cest ve společné atmosféře pochopení a lásky.

Eduard Tomáš za svůj život napsal také mnoho knih s duchovní tematikou – Milarepa, 999 otázek a odpovědí na cestě Poznání, 108 meditací, Metafyzické příběhy, Jóga pozornosti, Úvod do integrální jógy, Umění klidu mysli, Jóga velikého symbolu, Tajné nauky Tibetu, Duha v zrcadle, Tajemné absolutno, Nebeská stezka, Osvícení, Pohled z druhého břehu, Cesta lásky, Stvořme svět míru, Živá věčnost - Paměti mystika II. Na knihách Praxe jógové filozofie, Poselství a Po stopách zlatého věku se autorsky podílela Míla Tomášová, na knize Veliké kouzlo pak Alexandr Popov.

E. Tomáš je i autorem knihy Cestami sebepoznání, která se stala předlohou pro rozhlasový cyklus, a knihy vzpomínek Paměti mystika, podle níž byl Českou televizí natočen stejnojmenný seriál. Dalším televizním přednáškovým seriálem byla Cesta uskutečnění. Rovněž byl jedním z protagonistů cyklu České televize GEN - 100 Čechů dneška, pod názvem Portrét duchovního učitele a spisovatele Eduarda Tomáše a jeho ženy Míly pohledem Viliama Poltikoviče.

user-avatar

Václav Pokorný

25. 11. 2018 | 10:00

> ExtraStory   |   Inzerce