Otto Wichterle, vynálezce kontaktních čoček

Otto Wichterle, vynálezce kontaktních čoček | zdroj: Archiv AV ČR


Před 20 lety zemřel Otto Wichterle, vynálezce kontaktních čoček

TÉMATA: československo | česká věda | vynálezy | chemie | konaktní čočky | silon | otto wichterle

user-avatar

Václav Pokorný

17. 08. 2018 | 10:30

V těchto dnech si připomínáme 20. výročí od úmrtí profesora Otto Wichterleho, průkopníka makromolekulární chemie a jedné z nejvýraznějších osobností české vědy 20. století. Autor či spoluautor 150 patentů a přes 200 publikací je znám především jako objevitel silonu a měkkých kontaktních čoček, které dnes používají miliony lidí po celém světě. Kdyby pracoval ve svobodné zemi, mohl geniální chemik vydělat miliony dolarů.

Otto Wichterle se narodil 27. října 1913 v Prostějově v podnikatelské rodině. Jeho otec Karel byl spolumajitelem strojírenské firmy Wikov, pozdější Agrozet Prostějov. Absolvoval vysokou školu chemicko-technologického inženýrství v Praze a byl asistentem zakladatele české školy organické chemie profesora Emila Votočka. Zde získal první učitelské zkušenosti, když působil jako „přednáškový asistent“. Tato funkce obnášela přípravu demonstračních pokusů a vzorců na tabuli, ale také zastupování profesora při nečekané absenci.

Po uzavření vysokých škol v průběhu druhé světové války dostal nabídku od Baťova výzkumného ústavu ve Zlíně, kde vedl pracovní skupinu oddělení polymerů. Jeho tým vyvinul postup spřádání polyamidové příze tryskou, což později umožnilo výrobu ponožek a punčoch z prvního českého umělého vlákna – silonu. V té době byl také zatčen pro styky s formujícím se odbojem. Díky štěstí a korespondenci s německým chemikem Langenbeckem nebyl poslán do koncentračního tábora, ale byl pouze na čtyři měsíce uvězněn. Otto Wichterle s profesorem Emilem Votočkem

Po válce se Otto Wichterle vrátil učit na univerzitu a prosazoval přístup, v němž nejdůležitějším kritériem pro studium byly schopnosti žáků a ne jejich třídní původ. To narazilo u tehdejšího režimu a zásahem komunistického rektora Vladimíra Maděry musel v roce 1958 ze školy odejít.

Ostrov svobody v té době zůstal jen na půdě Československé akademie věd. A právě tam Wichterle našel své místo. Za krátkou dobu byl jmenován vedoucím laboratoře makromolekulárních látek, z níž se vyvinul Ústav makromolekulární chemie. Tady uskutečnil své  největší objevy. Nejvýznamnějším z nich byl vynález kontaktních čoček, které za svůj vznik vděčí náhodě. Wichterle se jednou vracel vlakem z Olomouce, když uviděl, že si jeho spolucestující čte časopis o náhradách oka. Slovo dalo slovo, oba muži se o tomto tématu začali bavit a Wichterleho napadlo, že by jako chemik byl schopen tomuto oboru přispět. Aparatura ze stavebnice Merkur profesora Wichterleho na odstředivé odlévání kontaktních čoček.

Po několika pokusech prosadit se s měkkými čočkami na akademické půdě se Wichterle rozhodl pro domácí řešení. Postavil si sám přístroj z dětské stavebnice Merkur – nejprve s dynamem z jízdního kola jako motorkem, později s motorkem z gramofonu. Na něm vytvořil první čočky.

Profesor Wichterle si vynálezy patentoval, ale nebylo mu to v tehdejším totalitním režimu moc platné. „Vláda se toho vynálezu zbavila tím, že ho prodala za poměrně humornou cenu do Spojených států. Samozřejmě americké firmy jsou vynalézavé a začaly zpochybňovat, že profesor Wichterle je opravdu ten, kdo má na tom největší zásluhu, a začaly jeho patenty obcházet,“ vysvětluje bývalý předseda ČSAV Jiří Drahoš. Otto Wichterle při setkání s prezidentem Václavem Havlem, 1991.

Nakonec Otto Wichterle u soudu v USA dokázal, že kontaktní čočky jsou jeho originálním vynálezem a americká firma, která si právo na Wichterleho čočky koupila, tak díky jeho svědectví inkasovala desítky milionů dolarů a přes noc pohádkově zbohatla. Sám Wichterle ze zisku však prakticky nic neměl. S akademií věd se Američané dělit nemuseli, protože se Československo vzdalo veškerých licenčních smluv. České hospodářství tak přišlo podle odhadů přibližně o miliardu korun v devizách.

V prosinci 1969 byl Wichterle jako signatář 2 000 slov zbaven funkce ředitele ÚMCH a dále tam pracoval  už jen jako řadový vědec.

Geniální český chemik byl až po Sametové revoluci plně rehabilitován a v roce 1990 byl zvolen prezidentem ČSAV a na této pozici setrval až do roku 1993. Téhož roku byl po něm pojmenován asteroid Wichterle.

Otto Wichterle zemřel na svém letním sídle ve Stražisku na Prostějovsku 18. srpna 1998 ve věku nedožitých 85 let.

user-avatar

Václav Pokorný

17. 08. 2018 | 10:30

> ExtraStory   |   Inzerce