Jedním z řečníků na demonstraci byl i disident Václav Havel, kterého krátce před tím propustili z vězení.

Jedním z řečníků na demonstraci byl i disident Václav Havel, kterého krátce před tím propustili z vězení. | zdroj: moderni-dejiny.cz


Před 30 lety se konala v Praze první povolená demonstrace od nástupu normalizace

TÉMATA: československo | 1988 | komunisté | charta 77 | václav havel | lidská práva | praha | socialismus

user-avatar

Václav Pokorný

8. 12. 2018 | 12:30

10. prosince 1988 se na žižkovském Škroupově náměstí konala první povolená demonstrace, kterou ke Dni lidských práv uspořádaly nezávislé iniciativy. Na shromáždění vystoupil i budoucí prezident Václav Havel. Prahu v té době navštívil francouzský prezident François Mitterrand a komunisté mu povolením demonstrace chtěli předvést svou míru tolerance vůči opozici.

Za několik dní si připomeneme 30. výročí první oficiálně povolené manifestace opozičních seskupení v období normalizace. Povolení bylo nezávislým iniciativám uděleno díky návštěvě francouzského prezidenta Françoise Mitterranda, který si vymínil, že během jeho pobytu nebude perzekvována opozice. Shromáždění pořádalo pět hnutí: Charta 77, Hnutí na obranu lidských práv, Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS), Nezávislé mírové sdružení a České děti.

Původní žádost opozice pořádat manifestaci u příležitosti Dne lidských práv na Václavském náměstí Obvodní národní výbor Prahy 1 zamítl, připustil ale její uspořádání na jiném místě Prahy. Po dalších jednáních s úřady bylo shromáždění povoleno na žižkovském Škroupově náměstí. K tomuto rozhodnutí došlo hlavně díky plánované státní návštěvě francouzského prezidenta Françoise Mitterranda v Praze. Komunistický režim chtěl tímto krokem manifestovat svou míru tolerance vůči opozici.

Mitterrand při návštěvě pozval Václava Havla a sedm dalších disidentů na společnou snídani na francouzské velvyslanectví na Velkopřevorském náměstí, kde v předvečer shromáždění na Škroupově náměstí diskutovali o stavu lidských práv v Československu.

Samotné manifestace se 10. prosince zúčastnilo asi tři tisíce občanů. Byla zahájena v 15. hodin československou hymnou a poté přednesli projevy Václav Havel, který vyslovil požadavek propuštění politických vězňů, Rudolf Battěk, jenž vyzval k ukončení monopolu vlády KSČ, Petr Placák a další. Asi sedm set účastníků podepsalo petici vyzývající režim k propuštění politických vězňů. 

Manifestaci asistovaly zásahové jednotky Veřejné bezpečnosti a Lidových milicí, přítomné na kamery natáčeli příslušníci Státní bezpečnosti. Celá akce skončila přibližně v půl páté, aniž by došlo k násilným střetům s bezpečnostními jednotkami.

Přesto, že tehdejší režim shromáždění na Škroupově náměstí povolil, posléze byla i tato manifestace označena za protizákonnou a protisocialistickou. Již první reakce oficiálních struktur ukázaly, že se jejich pohled na opozici nezměnil. O dva dny později manifestaci odsoudilo Rudé právo, podle kterého „řečníci demagogicky tvrdili, že občané nevěří státu a požadovali osvobození údajných politických vězňů“. Také generální tajemník ÚV KSČ Milouš Jakeš kritizoval tyto „pokusy jednotlivců a skupin o konfrontaci, které nelze tolerovat“.

Na akci navázal takzvaný Palachův týden v lednu 1989, kdy však masové demonstrace byly naopak brutálně potlačovány. Série protestních shromáždění vyústila o necelý rok později, v listopadu 1989, v konec totalitního režimu v Československu.

"Zdá se, že žijeme v napínavé, pozoruhodné, ba řekl bych přímo dra­matické době, v době plné protikladů. Na jedné straně státní moc zesiluje perzekuce všech svobodně se projevujících občanů, zavírá, stříká ze svých stříkaček, na druhé straně se společnost začíná zbavovat břemene strachu a lidé se stále méně bojí veřejně projevit své pravé smýšlení. Je velmi těžké odhad­nout, co se bude v budoucnu dít, zda pod tlakem obecné nespokojenosti, prohlubující se hospodářské krize i mezinárodního vývoje se pokusí současné vedení přeci jen o něco liberálnější, tolerantnější a demokratičtější politiku, anebo zda bude na tento sílící tlak reagovat dalším zesilováním svého proti­tlaku, to znamená dalším upevňováním totalitního způsobu vlády. Jinými slovy: situace je otevřená a zdá se, že dnes záleží víc než donedávna na nás všech, na celé společnosti, jak se bude dál vyvíjet."

Z projevu Václava Havla na Škroupově náměstí 10. prosince 1988.

 

user-avatar

Václav Pokorný

8. 12. 2018 | 12:30

> ExtraStory   |   Inzerce