Švédské drancování Prahy

Švédské drancování Prahy | zdroj: nationalgeographic.com


Před 370 lety vykradli Švédi Pražský hrad a vzácné sbírky dodnes nevrátili

TÉMATA: praha | války | třicetiletá válka | švédové | švédsko | pražský hrad | umění | krádeže | loupeže | kořist

user-avatar

Václav Pokorný

26. 07. 2018 | 10:00

Po půlnoci 26. července 1648 skupina švédských vojáků neslyšně pronikla dírou v hradčanském opevnění a pobila nic netušící stráže u Strahovské brány. Tu se jim podařilo vzápětí otevřít a Švédové bleskově obsadili Pražský hrad, Hradčany a Malou Stranu. Další den začali na Pražském hradě s vykrádáním uměleckých sbírek nedozírné hodnoty, které dodnes Švédsko nevrátilo.

Hlavní město českého království utrpělo za třicetileté války značné škody. K poslednímu a nejvážnějšímu boji s cizími vojsky zde došlo v samém závěru konfliktu. Bylo to v posledním válečném roce, kdy se jednání o míru již chýlila ke konci.

Tomuto dění předcházela drtivá porážka císařské rakouské armády švédskými vojsky v bitvě u Jankova 6. března 1645, která oslabila obranu mocnářství. Švédská armáda věděla, že mírová jednání o ukončení válečného konfliktu jsou téměř u konce a na poslední chvíli se snažila urvat co největší kořist. Proto dne 26. července 1648 Švédové pod vedením generála Königsmarcka náhle zaútočili na levobřežní část Prahy a obsadili Pražský hrad a Malou stranu.

Rychlému postupu pomohl rakouský důstojník Arnošt z Ottowaldu, jenž se na poslední chvíli rozhodl přidat na švédskou stranu. Dnes takovým lidem říkáme nelichotivým jménem přeběhlíci nebo kolaboranti, ale tehdy se to tak nebralo. Arnošt Königsmarckovi poradil, jak se švédské jednotky mohou snadno  dostat dovnitř, když využijí oslav císařových narozeninVyobrazení obléhání na rytině z Theatrum Europaeum, na podkladě malby Karla Škréty.

Stráže při oslavách zřejmě trochu přebraly nebo zkrátka jen polevily v pozornosti a několika švédským jednotkám se průnik opravdu podařil. Přemoci oslavami unavené obránce už zřejmě nebyl takový problém, takže hrad padl prakticky bez námahy.

Švédská soldateska začala na dobytém území okamžitě rabovat. Uloupeny a odvezeny byly při pražské loupeži nejen cennosti z Pražského hradu, ale také z některých hradčanských a malostranských paláců. 

Celkově se tak do rukou Švédů dostalo na 500 obrazů, 70 bronzových soch, 370 vědeckých přístrojů, 400 indických kuriozit, stovky korálů, slonoviny, drahých kamenů a jantarů. Vykradena byla i knihovna Rudolfa II. Kolekce uměleckých předmětů obsahovala díla světových mistrů, jako například Leonarda da Vinciho, Rafaela, Tiziana, Corregia, Tintoretta, Rubense, Paola Veroneseho, Caravaggia, Breughela, Cranacha, Dürera či Hieronyma Bosche. Generál Königsmarck dobře znal jejich hodnotu, proto je odmítl vydat svým mužům a prohlásil cenné umělecké předměty za majetek státu a nechal je poslat do Stockholmu. Švédská královna Kristýna milovala umění a za tento dárek mu byla neskonale vděčná. Prý se sama zúčastnila jejich vybalování. Ďáblová bible

Dodnes tak návštěvníci mohou ve stockholmských muzeích obdivovat obrazy Michelangela, da Vinciho, Raffaela, Tiziana, Dürera, které pocházejí právě z pražských rudolfinských sbírek. Cenným literárním úlovkem byla i slavná Ďáblova bible, či přesněji Codex gigas, největší rukopisná kniha na světě. 

Možnost návratu uloupených uměleckých děl zmínil při své návštěvě Švédska v 90. letech už prezident Václav Havel. Právní vymahatelnost je ovšem nereálná, neboť podle soudobého práva se jednalo o válečnou kořist. Jedinou cestou, jak získat cennosti zpět, je na základě gesta dobré vůle současného držitele. O tom však Švédsko vůbec neuvažuje.

 

user-avatar

Václav Pokorný

26. 07. 2018 | 10:00

> ExtraStory   |   Inzerce