Karel Gott byl historicky prvním vítězem Bratislavské lyry.

Karel Gott byl historicky prvním vítězem Bratislavské lyry. | zdroj: gorila.sk


Před 50 lety Karel Gott vyhrál Bratislavskou lyru. Kdo byli další vítězové i poražení?

TÉMATA: socialismus | československo | populární hudba

user-avatar

Blondie

23. 06. 2016 | 16:30

Park kultury a oddechu v Bratislavě praská ve švech. Na pódium přichází mladičký Karel Gott, postaví se k mikrofonu a ve slovenštině zazpívá píseň o tom, že má pohádkový dům pod nebem. V závěru večera si odnáší historicky první Zlatou lyru. Je 23. červen 1966 a právě se začala psát historie legendárního festivalu populární hudby.

Bratislavská lyra byla v letech 1966 až 1989 nejoblíbenějším písňovým festivalem v socialistickém Československu. Soutěžilo se na něm s autorskými písněmi, které předtím nikde nezazněly. Každoročně se soutěže účastnili nejpopulárnější čeští a slovenští zpěváci, zpěvačky i skupiny té doby. Řada z nich právě zde odstartovala svoji úspěšnou kariéru, jako třeba slovenská kapela Elán

První ročník vyhrál Karel Gott s písní Mám rozprávkový dom, mezi pozdější vítěze se zařadili například Marta Kubišová, Waldemar Matuška, Václav Neckář, Eva Pilarová, Helena Vondráčková, Hana Ulrychová, Miro Žbirka, Marika Gombitová, Richard Müller či skupina Olympic. 

Bratislavská lyra byla také jedinečnou příležitostí spatřit “naživo” zahraniční hvězdy ze Západu, které by se do komunistického Československa jinak nedostaly. Byli mezi nimi například Beach Boys, Cliff Richard, Josephine Baker, Amanda Lear, Rubettes, Mireille Mathieu, Smokie, Joan Baez, Sabrina, Donovan, Boney M, Lokomotiv GT, Stevie Wonder a další. Vystupovali však pouze jako hosté v nesoutěžní části Lyry. Soutěžit mohli pouze domácí zpěváci nebo jen interpreti ze spřátelených socialistických zemí, jako třeba ruská zpěvačka Alla Pugačeva. Petr Novák na Bratislavské lyře v roce 1969 vzdal hold Janu Palachovi.

Zatímco do roku 1969 byl z Bratislavské lyry cítit svěží, svobodný závan Pražského jara, po okupaci Československa sovětskými vojsky nastal zlom. Čtvrtý ročník festivalu v roce 1969 se stal pro některé zúčastněné osudným. Například Petr Novák v přímém televizním přenosu požádal o minutu ticha za Jana Palacha s dodatkem, že si ho váží víc než Gustava Husáka. Čekal ho několikaletý zákaz veřejného vystupování a nahrávání nových skladeb. Stejný postih dolehl i na Karla Černocha, který Bratislavskou lyru v roce 1969 vyhrál. Text vítězné písně Píseň o mé zemi nepřímo totiž obhajoval politiku Pražského jara 1968. Povolení znovu zpívat před svými fanoušky získal, až když se za interpretaci skladby veřejně omluvil a zlatou trofej vrátil. Bratislavská lyra 1969 byla poslední Lyrou Marty Kubišové. Začátkem roku 1970 jí kvůli jejím politickým postojům postihl zákaz profesionální činnosti, který trval dvě desetiletí. 

Bratislavská lyra pak probíhala pod taktovkou strany a umělce svazovala tuhá cenzura. Nikdo z dalších soutěžících už se neodvážil se o tehdejší režim byť jen slůvkem otřít. To si až v roce 1989 dovolila americká písničkářka Joan Baez, která z pódia pozdravila disidenta Václava Havla a postavila se za Chartu 1977. Vrcholem její smělosti však bylo, když k sobě na pódium pozvala folkového zpěváka Ivana Hoffmana. Zazpíval skladbu “Nech mi nehovoria”, která evidentně kritizovala tehdejší režim. Po prvních taktech mu organizátoři na příkaz "shora" vypnuli mikrofon. 

Po listopadové revoluci však dohrála i Bratislavská lyra. "Slováci jsou extrémisté, museli zrušit vše, co jim připomínalo socialismus," tvrdí dnes dirigent a hudební režisér Vladimír Valovič. Ten se v polovině 90. let pokusil Bratislavskou lyru oživit, ovšem bez většího úspěchu.  Na letošní říjen ale chystá vzpomínkový koncert k 50. výročí vzniku festivalu.

user-avatar

Blondie

23. 06. 2016 | 16:30

> ExtraStory   |   Inzerce