Snad žádná deska neovlivnila tolik české dějiny jako Krylův

Snad žádná deska neovlivnila tolik české dějiny jako Krylův "Bratříček" z roku 1969. | zdroj: karelkryl.cz


Před 50 lety vyšla Krylova ikonická deska Bratříčku, zavírej vrátka. Byl to zázrak

TÉMATA: hudba | folk | desky | zpěváci | 1969 | československo | okupace | karel kryl

user-avatar

Václav Pokorný

24. 03. 2019 | 07:00

Kdybychom dnes hledali v české populární hudbě album, z něhož zlidovělo nejvíce písniček, nepochybně by na celé čáře vyhrál Bratříček Karla Kryla. Písně z tohoto alba se staly symboly pookupačního vzdoru a hned v prvních týdnech se ho prodalo na 40 tisíc kusů.

Když hudební publicista Jiří Černý v rozhlasovém pořadu Čtrnáct na houpačce nasadil v lednu 1969 píseň Karla Kryla Bratříčku, zavírej vrátka, tak s ní Kryl okamžitě vyhrál. Bylo to dáno zřejmě tím, že jeho Bratříček, coby protestní píseň ke vpádu Sovětů v srpnu 1968, oslovil velké množství lidí. Přitom ještě v roce 1968 nebyl Kryl nijak známým zpěvákem, hrál po klubech pro pár desítek lidí a popularitu mu přinesla právě až píseň Bratříčku, zavírej vrátka. Podle legendy ji složil den po vpádu okupačních vojsk do Československa.

Krylovy písničky začaly pronikat do podvědomí diváků a posluchačů v únoru roku 1968, kdy je začal poprvé pouštět hudební publicista Jiří Černý ve svém celostátním rozhlasovém měsíčníku Čtrnáct na houpačce. Jiřímu Černému je z ostravského rozhlasu posílal redaktor Miloš Zapletal. Jako první byla zařazena do soutěže písnička Pieta, která však záhy vypadla. Po ní přišla nahrávka písně Král a klaun, kterou neinterpretoval Kryl, ale Arnošt Bracháček. Jako třetí byla nasazena skladba Morituri te salutant. Žádná z nich se však neprobojovala do popředí, tak jako Krylova písnička Bratříčku, zavírej vrátka, která rozhlasovou hitparádu vyhrála. Díky ní se Karel Kryl stal známý po celém Československu.

S nápadem vydat mladému zpěváku LP desku přišel Jiří Černý. Vydavatelství Supraphon jeho nabídku tehdy zamítlo a on uspěl až u konkurenčního Pantonu.  

Hudební publicista Jiří Černý k vydání nahrávky napsal: „Vydat československému zpěvákovi album bylo i během politického kulturního tání šedesátých letech naprosto výjimečné. I Waldemar Matuška, Karel Gott, Eva Pilarová, Hana Hegerová nebo Suchý se Šlitrem se dočkali svých prvních LP desek až po několika letech. Natož aby takhle zahájil svou gramodeskovou kariéru kdosi, komu předtím nevyšel ani singl. To by se musel stát zázrak.“

A ten opravdu přišel. V lednu 1969 Kryl podepsal s Pantonem smlouvu a album vyšlo v rekordní době (výroba alba tehdy trvala většinou až rok) 24. března 1969. Původní desetisícový náklad byl vyprodán během prvních týdnů a v Loděnici lisovaly hned další kopie. Přesný náklad není znám, odhaduje se na 50 000 výlisků. „Lisovali jsme tu desku až do mých posledních dnů v Pantonu. Až mi jednou zavolal ředitel z Loděnice, abych už další objednávky neposílal, že se kvůli „Bratříčkovi“ nenechá zavřít. Byl ale dobrý, ještě jsem na něm usmlouval 5000 desek!“  vzpomínal někdejší šéf Pantonu Jan Hanuš. Po nástupu nového ředitele Pantonu byl zbylý náklad desky na dvoře vydavatelství rozřezán cirkulárkou. 

Deska Bratříčku, zavírej vrátka podivuhodně žila i po Krylově odchodu do exilu. Na burzách se prodávala až za dva tisíce korun. Zavíralo se za ni. Před listopadem 1989 si ji lidé pouštěli doma potají a mnohé její písně se zpívaly u táboráků. Krylovy slogany (ryjeme drškou v zemi, tato noc nebude krátká) se užívaly v běžném hovoru. 

Písně z tohoto alba provázely Sametovou revoluci a svůj náboj neztratily ani s koncem totality. Po více než dvaceti letech (v roce 1990) získal Bratříček u hudebních kritiků první cenu v anketě o Československou desku desek

Ačkoli je "Bratříček" Krylovo nejznámější album, za vrchol autorovy písničkářské tvorby se spíš považuje následující, již v exilu vydaná dlouhohrající deska Rakovina.

 

user-avatar

Václav Pokorný

24. 03. 2019 | 07:00

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu