Historický okamžik: Ján Kadár, Ida Kamińska a Elmar Klos získali pro Československo sošku Oscara za nejlepší neanglicky mluvený zahraniční film.

Historický okamžik: Ján Kadár, Ida Kamińska a Elmar Klos získali pro Československo sošku Oscara za nejlepší neanglicky mluvený zahraniční film. | zdroj: drziteleoscara.blog.cz


Před 50 lety získalo Československo prvního Oscara za film Obchod na korze. Soška se však záhadně ztratila

TÉMATA: filmy | oscar

user-avatar

Blondie

19. 04. 2016 | 16:00

Padesát let uplynulo od chvíle, kdy v roce 1966 získal československý film Obchod na korze sošku Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film. Do rukou režiséra Jána Kadára ji tehdy vložil slavný americký herec Gregory Peck. Kultovní snímek ovšem skončil na 20 let v trezoru a zlatá soška zmizela neznámo kam.

Film Obchod na korze znamenal průlom v československé kinematografii. Uvedl téma krutého pronásledování Židů za nacismu a poprvé poukázal na aktivní účast Slovenského státu na holokaustu. Místo patetické oslavy kolektivního válečného hrdinství, tak příznačné pro snímky 50. let, vystihl schopnost autoritativního režimu zatáhnout do svých nelidských praktik i doposud bezúhonného člověka.  

Snímek, zasazený do kulis slovenského městečka v období druhé světové války, vypráví příběh staré Židovky Lautmanové a "arizátora" jejího obchůdku s galanterií – veskrze zbabělého, ale nikoli zlého truhláře Tona Brtka. Střet s dobou teroru a lámání lidských charakterů oba hrdinové nakonec zaplatí životem. "Základ násilí tvoří vždy neškodní, hodní, vůči násilí pasivní lidé," vystihl Ján Kadár hlavní myšlenku filmu. Obchod na korze: Hlavní postavy filmu ztvárnili Jozef Kroner a Polka Ida Kamińska.

Film se ve své době střetl s velkým odporem ze strany Slováků, kteří si nepřáli jeho uvedení do kin. Jedním z těch, kdo film tvrdě kritizoval, byl i pozdější generální tajemník a posléze i prezident Gustav Husák, jenž byl původem Slovák. Tehdy ovšem na Pražském hradě úřadoval Antonín Novotný, který Slováky neměl příliš v lásce a k jejich nelibosti proto film jako naschvál schválil. 

Film vzbudil svým tématem i kvalitami velké ohlasy v zahraničí. Získal zvláštní cenu na festivalu v Cannes i Donatellova Davida a stal se v roce 1966 prvním československým snímkem oceněným Oscarem. Do Los Angeles si jej přiletěli vyzvednout režiséři Elmar Klos a Ján Kadár společně s představitelkou hlavní ženské role, polskou herečkou Idou Kamińskou, která byla o rok později, zcela mimořádně, nominována na nejlepší herečku v hlavní roli. Ocenění nakonec ale získala Elizabeth Taylorová za výkon ve filmu Kdo se bojí Virginie Woolfové? 


Představitel Tona Brtka, legendární slovenský herec Jozef Kroner, se slavnostního předávání Oscarů nakonec nezúčastnil, ač si kvůli tomu za 17 000 Kčs pořídil na tu dobu drahé obleky. Nedostal totiž povolení vycestovat. Místo něj letěla do Ameriky jistá soudružka z Filmexportu. 

Ocenění americké filmové akademie za Obchod na korze otevřelo Kadárovi s Klosem cestu k režírování koprodukčního československo-amerického filmu s názvem Touha zvaná Anada. Jeho natáčení však přerušil vpád vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968, který přiměl Kadára k emigraci do Spojených států. Oscarový snímek skončil v trezoru mezi ostatními zakázanými filmy a nesměl se 20 let promítat.  

Po návratu z Ameriky přivítal své kolegy na letišti herec Jozef Kroner (druhý zleva).

Kam se poděla zlatá soška? 

Originál sošky viděla veřejnost jen jednou, po příletu režisérů Jána Kadára a Elmara Klosse i polské herečky Idy Kamińské z Hollywoodu. Pak putovala na ústředí Československého filmu do Prahy. Odtud si ji Ján Kadár vyzvedl v roce 1969 a emigroval s ní do USA. Po jeho smrti v roce 1979 však soška záhadně zmizela. Před několika lety po ní začal pátrat filmový historik a český specialista na Oscary Jiří Menšík z Brna. "Slovenský režisér neměl dědice. Všechny stopy vedly k Billovi Schwartzovi, asistentovi jednoho Kádárova filmu. Ten ale tvrdí, že sošku nemá. A možná ji ztratila režisérova manželka při stěhování, " míní historik. Podle další verze sošku ukradli z Kadárova bytu neznámí zloději. Využili situace, kdy byl dům po smrti Kadára prázdný. 

Jiřímu Menšíkovi se však alespoň podařilo získat unikátní fotografie, na kterých se nechal Ján Kadár zvěčnit s originálem Oscara rok před svou smrtí. Poslední záběr na československého Oscara z roku 1978. Režisér Ján Kadár (vlevo) nechal na něj sáhnout svého přítele a lékaře Svetozára Štukovského (vpravo se synem).

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

Blondie

19. 04. 2016 | 16:00