Émile Schweitzer: Židovský pogrom ve Štrasburku (1349).

Émile Schweitzer: Židovský pogrom ve Štrasburku (1349). | zdroj: wikipedia commons


Před 670 lety povolil Karel IV. městu Norimberku zničit tamní židovské ghetto

TÉMATA: karel iv. | židé | pogrom | ghetto | středověk | norimberk

user-avatar

Václav Pokorný

3. 10. 2019 | 20:00

Naše děti se ve škole učí především o tom, jak moudrým a dobrým panovníkem byl český král a německý císař Karel IV. Ten měl však i své temné stránky. Největší skvrnou na jeho pověsti je masakr norimberských židů v roce 1349, při němž bylo upáleno nebo zabito 562 lidí.

Na začátku celé této historie stála norimberská židovská komunita, která již ve 13. století sídlila v samém centru města Norimberk. Tamním měšťanům a radním se však jejich přítomnost v centru nelíbila, a tak se snažili o její vytěsnění. Protože však byli židé majetkem  krále, museli si vyžádat jeho souhlas. 

A tak se v letech 1348 a 1349 rozjela série jednání mezi norimberskou městskou radou vedenou Ulrichem Stromerem a Karlem IV. o podmínkách, za kterých by Karel IV. byl ochotný tuto židovskou komunitu obětovat. Po těchto jednáních vydal Karel IV. jakési privilegium pro Norimberk, ve kterém mu potvrdil beztrestnost, kdyby došlo k nějakým škodám na židech a jejich majetku

Norimberští měšťané to pochopili a pogrom na sebe nenechal dlouho čekat. Během 5. a 6. prosince 1349 bylo zabito nebo ve svých domech uhořelo 562 Židů, což byla jedna třetina tehdejšího norimberského židovského ghetta. Ti, co přežili, museli město opustit. Na takto uprázdněném místě vznikla dvě velká tržiště, svými vánočními trhy proslavený Hauptmarkt a sousední Obstmarkt. 

Kostel Panny Marie (Frauenkirche) na centrálním náměstí Hauptmarkt v Norimberku. V těchto místech dřív bývalo židovské ghetto.

Kromě tržišť nechal Karel IV. na uvolněném místě vytyčit základy budoucí katedrály Frauenkirchen, určené k vystavování říšských klenotů. Za jakou cenu tento architektonický skvost vznikl, dnes připomíná bronzová židovská hvězda zasazená do podlahy uprostřed východního chóru katedrály. Z norimberského pogromu měl Karel IV. i další prospěch, když třemi nejlepší domy v centru města zaplatil dluhy braniborskému knížeti.  

Právo beztrestně těžit z židovského majetku v případě násilností přiznal Karel IV. za půjčku peněz také radním ve Frankfurtu nad Mohanem, kde byli zavražděni všichni tamní židé již 15. července 1349. A když Židy vybili o Velikonocích roku 1350 obyvatelé Chebu, král jejich vraždění oficiální listinou pardonoval. 

Pro tehdejší jednání Karla IV. není dnes žádné omluvy, i kdyby v českých anketách na otce vlasti vyhrál třeba desetkrát.

 

user-avatar

Václav Pokorný

3. 10. 2019 | 20:00

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu