Blaník je 638 m vysoký, legendami opředený vrch ve Středočeském kraji. Nachází se asi 10 kilometrů jižně od Vlašimi, na území Louňovic pod Blaníkem.

Blaník je 638 m vysoký, legendami opředený vrch ve Středočeském kraji. Nachází se asi 10 kilometrů jižně od Vlašimi, na území Louňovic pod Blaníkem. | zdroj: wikipedia commons


Před 75 lety byla otevřena rozhledna na Velkém Blaníku. Čím tak láká Čechy?

TÉMATA: tajemná místa čech | kopce | blaník | svatý václav | střední čechy

user-avatar

Tyrion

3. 06. 2016 | 22:30

Blaník je legendární český vrch opředený pověstmi o blanických rytířích. V těžkých chvílích naší historie byl vždy symbolem naděje na získání svobody a svébytnosti českého národa. V současnosti vábí hlavně turisty k výstupu na 75 let starou rozhlednu, ale přitahuje také romantické lovce tajemna a záhad. Přitom Mistr Jan Hus před návštěvami Blaníku věřící důrazně varoval.

Vrch Blaník je opředen takovými pověstmi, že je lépe o nich nehovořit,“ píše Bohuslav Balbín v druhé polovině 18. století. Ale už mnohem dříve, na počátku 15. století odsuzoval kazatel Jan Hus zvyk venkovského lidu chodit na hory a provádět tam jisté nepřístojnosti, přičemž jako příklad uvedl právě Blaník. Zřejmě tak narážel na pohanské kulty z předkřesťanské doby, které se církvi nezamlouvaly. Vnější kamenný val v severovýchodní části obvodu hradiště.

Velký Blaník byl osídlen již před začátkem našeho letopočtu. Jeho jméno je možná odvozeno od keltského Blaniak. V 5. století př. n. l. v době halštatské zde stávalo hradiště kruhového tvaru (keltské oppidum) se dvěma řadami mohutných kamenných valů, jejichž zbytky jsou dodnes patrné okolo vrcholu. Později zde byla postavena tvrz a pravděpodobně dřevěný hrad. Veřejová skála – magický vchod do nitra Blaníku

 Legenda o Blaníku vznikla patrně v 15. století, kdy také započala tradice poutí pořádaných na tuto horu. Podle pověsti uvnitř hory spí hlubokým spánkem blaničtí rytíři. Až bude českému národu nejhůře, probudí se a pod vedením svatého Václava, patrona české země, mu vyrazí na pomoc a v Čechách pak nastane opět klid a mír. 

Pověst vznikla zřejmě na základě události, kdy bylo podivuhodným až zázračným způsobem na jihovýchodním úpatí Blaníka, u vesnice Býkovice, poraženo nepřátelské vojsko. Některé zmínky ve starých spisech však naznačují, že pověst je jen krotkou moderní podobou starších a temnějších mystérií. Lze předpokládat, že v prehistorické době byla hora Blaník obřadním místem, sloužícím vyvoleným členům kmene pro komunikaci se silami, které nejsou z tohoto světa. Svatý Václav vyjíždí v čele blanických rytířů z hory (V. Černý, 1898)Blaník ve skutečnosti není jeden kopec, ale tvoří jej dva vrcholy – Velký Blaník a Malý Blaník, které jsou posety bizarními skalisky. Právě takováto místa byla v minulosti nejčastěji vyhledávána pro předkřesťanské kulty. Věřilo se, že jsou obzvlášť magická. Jeden vrchol představoval sídlo pozitivních, slunečných, mužských sil, zatímco ten druhý jeho ženský protipól – temnou, lunární stránku existence. Kamenná hlava Blanického rytíře

Zdá se, že tyto síly na Blaníku působily i po odchodu Keltů. Ještě z 18. století pocházejí zprávy, že v okolí hory bývají za nocí k vidění tajemná světla a zjevují se podivné přízraky. Farář z nedalekého Pravonína roku 1734 přísežně vypověděl, že za úsvitu a za soumraku bývá od Blaníku slyšet troubení a bubnování. Louňovický farář v téže době dokonce osobně spatřil podivné přízračné postavy, které se potloukaly po lesích. Traduje se také, že se v hoře ztratili lidé a po několika letech se vrátili s přesvědčením, že v nitru hory prožili jen několik hodin. 

Ať už tomu budeme věřit, či nikoliv, Češi z této bájné hory vždy čerpali posilu. V letech 1868 – 1871 se zde konaly tábory lidu za české státní právo a právě odtud byl vylomen jeden ze základních kamenů Národního divadlaVelký Blaník, rozhledna 

Dnes je na vrcholu Blaníku ve výšce 638 metrů nad mořem pozoruhodná dřevěná rozhledna ve tvaru husitské hlásky. V roce 1941 ji nechal postavit podle návrhu Alexandra Hanuše Klub českých turistů. Nebyla to však první rozhledna na Blaníku. První nechal vybudovat roku 1835 kardinál František hrabě Schönborn a tu druhou v roce 1914 pražský arcibiskup Lev Skrbenský z Hříště. Ta dnešní je pokrytá šindelem, je vysoká 30 metrů a k jejímu vrcholu ve výšce 25 metrů vede 107 schodů. Lze z ní zhlédnout nejen blízké okolí, ale západním směrem podstatnou část Středočeské pahorkatiny, nazývanou Českou Sibiří, západním vrcholy Českomoravské vysočiny s dominujícím Strážištěm, severně město Vlašim a Posázaví, ale při optimální viditelnosti je možno jihovýchodním směrem dohlédnout až k vrcholům Šumavy a na severovýchodě spatřit Prahu.

Rozhledna je otevřená od dubna do září denně kromě pondělí, do konce října pak pouze o víkendech. Vstupné je 20 korun a před výstupem se tu můžete posilnit v bufetu. 

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

Tyrion

3. 06. 2016 | 22:30