Impozantnímu Dómu Gigantů dominují přes čtyři metry vysoké stalagmity a stěna zdobená sintrovými povlaky, takzvaný Niagarský vodopád.

Impozantnímu Dómu Gigantů dominují přes čtyři metry vysoké stalagmity a stěna zdobená sintrovými povlaky, takzvaný Niagarský vodopád. | zdroj: ceskozemepribehu.cz


Před 80 lety byl objeven Dóm gigantů, jedna z nejúchvatnějších částí Javoříčských jeskyň

TÉMATA: jeskyně | česko | objevy

user-avatar

Václav Pokorný

13. 04. 2018 | 11:00

Javoříčské jeskyně leží na vrchu Špraněk, jeden kilometr jihozápadně od obce Javoříčko. Badatelé zde 14. dubna 1938 objevili mohutné prostory Dómu gigantů. Dóm je unikátní nejen svými rozlehlými rozměry, ale také úžasnými tvary stalaktitů, stalagmitů a stalagnátů, krápníkovými záclonami, jezírky či sintry.

Před 80 lety došlo k unikátnímu objevu v oblasti Javořických jeskyní. Tento rozsáhlý jeskynní systém pod kopcem Špraněk byl dlouhou dobu neznámý. Volně přístupná byla pouze jeskyně Svěcená díra a propast Zátvořice.

Naprosto zásadní zlom v objevování tajů místní přírody a hlavně javoříčského podzemí znamenal nástup Viléma Švece do funkce revírníka. Do javoříčské hájenky se přistěhoval se ženou a třemi syny v roce 1936. Se skupinou lesních dělníků zahájil výkopové práce nejprve v Zátvořici a později i ve Svěcené díře. A právě tady po šesti týdnech pod vrstvou sedimentů a sintrovou přepážkou objevil 27 metrů hlubokou propast. Na jejím dně pak narazil na chodbu, která byla značně zanesená a průstup nebyl rozhodně snadný. Přes značné těžkosti však dokázali 14. dubna 1938 proniknout až do tzv. Dómu gigantů, který je ohromil svými obrovskými rozměry a nádhernou krápníkovou výzdobou. U stropu se ježily tisíce drobných krápníků, mezi nimi vykukovaly girlandy stalaktitů a odspodu se vypínaly krásně zdobené, mohutné stalagmity. Právě ty daly později tomuto prostoru jméno – Dóm Gigantů. Chodba, jíž se dostali do podzemních prostor, dostala příznačný název „Objevná“. Javoříčské jeskyně vynikají pestrou krápníkovou výzdobou.

Pro zpřístupnění jeskyní veřejnosti byl také velmi důležitý objev tzv. Suťového dómu. Z něj pak bylo zaměřeno místo, kde byla prokopána umělá chodba na povrch. První návštěvníci tak spatřili úchvatné podzemní prostory již 15. května 1939.

Dóm Gigantů je dlouhý 56 metrů, 34 metrů široký a 18 metrů vysoký. Překypuje fascinujícími tvary krápníků, která mají i svá zajímavá jména: Čínská pagoda, Smuteční vrba, Vodník, Zasněžený strom, Niagarské vodopády a další. Je zde také bohatý výskyt takzvaných heliktitů, což jsou krápníky, jež rostou proti zákonům gravitace. Dominantou dómu Gigantů je rovněž přes dva metry vysoká záclona. Když je nasvícena, je průsvitná a vypadá jako opravdová záclona.

Po mnoha jeskynních schodištích se návštěvníci dnes dostanou také do bohatě zdobených Pohádkových jeskyní, ke Zlatému jezírku nebo do síně Tisíců brček. Jednu z jeskyní zdobí také obří dvoumetrový stalaktit Damoklův meč. V současné době jsou známy přibližně 4 kilometry chodeb, z nichž 788 metrů je zpřístupněno veřejnosti. Tato lokalita je rovněž zdrojem četných paleontologických nálezů. 

user-avatar

Václav Pokorný

13. 04. 2018 | 11:00

> ExtraStory   |   Inzerce