Portrét Emilie Flöge od Gustava Klimta (1902)

Portrét Emilie Flöge od Gustava Klimta (1902) | zdroj: messynessychic.com


Před Coco Chanel tu byla Emilie Flöge, múza největšího rakouského malíře českého původu

TÉMATA: móda | módní návrháři | umění | malířství | ženy | odívání | gustav klimt | secese

user-avatar

Yvonne K.

31. 08. 2018 | 14:00

Často se uvádí, že revoluci v šatníku moderní ženy způsobila Coco Chanel. Je pravda, že naučila ženy nosit kalhoty a pohodlné dvoudílné oblečení. Než si ale v roce 1912 otevřela ve Francii svůj první módní salon, navrhovala pro ženy odvážné modely vídeňská švadlena Emilie Flöge. Její jméno sice upadlo v zapomnění, ale návrhy, kterými předběhla svou dobu, zvěčnil ve svých portrétech žen slavný rakouský malíř českého původu Gustav Klimt. Byla to ona, kdo oblékl jeho Dámu ve zlatém, nejdráže prodaný Klimtův obraz.

Zářivé, mnohobarevné, s téměř psychedelickými vzory – takové šaty mají na sobě ženy, které portrétoval vídeňský malíř Gustav Klimt (1862–1918). Převážně jde o skutečné modely, které vytvořila malířova múza a dlouholetá družka Emilie Flöge.

Emilie Flöge začínala jako jako švadlena, ale brzy se vypracovala na úspěšnou podnikatelku a majitelku módního salonu haute couture, známého jako Schwestern Flöge, který si otevřela v roce 1904 spolu se svými sestrami Pauline a Helene na jedné z hlavních vídeňských ulic Mariahilfer Strasse. Salon jim navrhl slavný architekt rovněž českého původu Josef Hoffmann.

Tady Emilie představovala své špičkové a přitom pohodlné modely pro dámy z vyšších vrstev. Mimo salon však uplatňovala mnohem odvážnější smysl pro módu, pro který konvenční společnost té doby nedokázala mít pochopení. Gustav Klimt ovšem ano. 

Spřízněné duše

Emilie a Gustav se poznali v roce 1891, když se Gustavův o dva roky mladší bratr Ernst oženil s její sestrou Helenou. Ernst ale rok po svatbě zemřel a jeho bratr Gustav se stal ochráncem nejen své švagrové, ale i její malé dcerky. Rodinu Flögeových navštěvoval nejen v jejich vídeňském domě, ale často k nim jezdil i na letní byt na Attersee. S Emilií se brzy sblížil, byť oba nikdy nepřiznali, že jsou milenci. Mnohokrát ji portrétoval, poprvé, když jí bylo sedmnáct. Spekuluje se, že na slavném obrazu Polibek jsou vyobrazeni spolu.

Ať už byli milenci, nebo jen blízkými přáteli, často se spolu objevovali ve společnosti, psali si dopisy a vzájemně se inspirovali. Stejně jako Klimt s jeho provokativním stylem a erotický laděným uměním měla i Emilie chuť tvořit něco revolučního. Navhovala proto volné, splývavé šaty bez korzetů, s širokými rukávy, které připomínají styl hippies z pozdějších 60. let. Mimo jiné čerpala i ze vzorů lidových krojů na západním Slovensku, kam zajížděla pro inspiraci.

Emile byla zřetelně ovlivněna počínajícím hnutím feminismu, které volalo po mnohem praktičtějším a pohodlnějším oblečení pro ženy, ale též inspirována Klimtovým bohémstvím. Malíř ostatně pro ni navrhoval vzory některých látek a ona zase na oplátku šila šaty pro jeho modelky. Tyto modely se však neprodávaly. Byly příliš revoluční, příliš předběhly svou dobu. A tak zatímco konvenční šaty šly v jejím salonu dál na dračku, Klimt portrétoval ženy v avantgardních modelech od Emilie.

Dnes tyto portréty patří mezi nejdražší prodávaná umělecká díla, jméno Emilie Flöge však svět prakticky nezná, alespoň ne tak jako Coco Chanel nebo Christiana Diora. Po anšlusu Rakouska v roce 1938 Emilie přišla o většinu zákaznic, mnohé totiž byly židovského původu. Pracovala pak ve svém bytě na Ungargasse, který ale v době války vyhořel. Oheň zničil nejen její sbírku oděvů, ale i cenné předměty, které jí odkázal Gustav Klimt. Malíř zemřel v roce 1918 na následky španělské chřipky a jeho poslední slova prý patřila Emilii.  Ta ovšem po úmrtí svého bohémského přítele jakoby ztratila inspiraci.

Na Emilii si módní průmysl vzpomněl až v roce 2015, tehdy se módní značka Valentino otevřeně inspirovala jejími návrhy. Většina návštěvníků módní přehlídky však pravděpodobně ani netušila, kdo Emilie Flöge vlastně je.

 

user-avatar

Yvonne K.

31. 08. 2018 | 14:00

> ExtraStory   |   Inzerce