Za památným bukem putoval i herec Ludvík Munzar v televizním pořadu Paměť stromů.

Za památným bukem putoval i herec Ludvík Munzar v televizním pořadu Paměť stromů. | zdroj: archiv ES


Před deseti lety padl Munzarův buk, svědek mnoha životních příběhů a dramat

TÉMATA: stromy | přírodní památky | podkrkonoší

user-avatar

Václav Pokorný

29. 05. 2018 | 11:00

Špetlův buk, také známý jako Munzarův buk, byl tři sta let starý památný strom na Královehradecku. Strom proslavil především český herec Luděk Munzar v televizním pořadu Paměť stromů. Buk padl za vichřice v roce 2008, ale příběh s ním spojený žije dál.

V soupisovém archu památných stromů byl Špetlův buk označen za nejsilnější buk ve východním Podkrkonoší. Strom rostl na kraji lesa mezi osadou slatinské Končiny a samotou Boušín. 26. listopadu roku 1981 byl okresním národním výborem v Náchodě vyhlášen za chráněný přírodní výtvor – památný strom. Stáří dřeviny bylo odhadováno na zhruba 300 let. O Špetlově buku také pojednával jeden díl dokumentárního seriálu České televize z roku 2003 Paměť stromů v režii Bedřicha Ludvíka. Průvodcem seriálu byl herec Luděk Munzar, a proto mu místní lidé někdy říkali „Munzarův buk“.

Tento lesní velikán dosahoval úctyhodných rozměrů 34 metrů výšky, 28 metrů šířky s obvodem kmene 565 centimetrů, měřených 130 centimetrů nad zemí. Jeho zánik nastal 17. května roku 2008, kdy vlivem silných poryvů větru při bouřce došlo ke zlomení kmene dřeviny a k jejímu pádu. Torzo spadlého buku

Život lesního velikána, jenž byl svědkem mnoha životních příběhů a dramat, tak po třech stech letech skončil. Strom již vyprávět nemůže, ale jeden příběh spojený s tímto místem najdeme ve slatinské obecní kronice, kde se píše:

“U stromu stávala Řehákova chalupa, v níž bydleli dva bratři Špetlové s jakýmsi vysloužilým vojákem, kteří byli v té době velmi obávanými zloději. Lidé každou noc hlídali svůj majetek a přesto nebylo rána, aby někdo nezjistil, že byl oloupen. Úřady ale situaci ignorovaly, což vedlo k všeobecnému rozhořčení, které vyústilo vznikem občanské gardy. Té velel Pich na Hořičkách. Garda měla i vlastního tambora – Jiránka ze Slatiny. 7. června 1848 obklíčili Končiny, vtrhli do světnice lupičů a všechny spoutali. Garda pak Špetly vyslýchala přivázané k plotu a poté je odvlekla do lesů u Mečova, kde byli ponecháni pomstě lidu, ukamenováním. Vše se stalo v bouřlivém revolučním roce, kdy bylo zrušeno poddanství a svobodu si každý vykládal po svém.”

Poslední zajímavost, která se týká přímo samotného buku, je legenda, která vypráví, že loupeživí Špetlové měli svoji tajnou skrýš právě v útrobách dutiny kmene. Po jeho pádu v roce 2008, se však žádný poklad nenašel. Na místě tak zůstal jen neprozkoumaný veliký pařez!

 

user-avatar

Václav Pokorný

29. 05. 2018 | 11:00

> ExtraStory   |   Inzerce